Island povolil lov velryb do roku 2029

Ani menší poptávka a nedostatek velrybářských lodí nezabránily Islandu v rozhodnutí dále pokračovat v průmyslovém lovu velkých kytovců. Nové povolení ho rozšiřuje až do roku 2029.

Japonsko, Norsko a Island jsou tři poslední země světa, kde je legální komerční lov velryb. Ta poslední jmenovaná se na začátku prosince rozhodla, že v tom bude pokračovat.

Odstupující islandská vláda vydala povolení dvěma velrybářským společnostem na dalších pět let, tedy do roku 2029. Povolenka nicméně neumožňuje neomezené zabíjení, velrybáři budou moci ulovit 209 plejtváků myšoků a 217 plejtváků malých za jednu sezonu. Za pět let tedy budou moci zabít asi dva tisíce zvířat.

Island má v současné době k dispozici už jen jedinou velrybářskou loď Hvalur.

Rozhodnutí odsoudila jak islandská opozice, tak i ekologické organizace. Například Nadace kapitána Paula Watsona to označila za „šokující zneužití moci“. Zakladatel nadace Paul Watson je v současné době zadržován grónskými úřady poté, co byl v červenci zatčen v Nuuku, hlavním městě dánského autonomního území. Zadržen byl na základě japonského zatykače z roku 2012, který ho viní z toho, že v roce 2010 způsobil v Antarktidě škodu na velrybářské lodi a zranil velrybáře.

Část tvorů umírá po zásahu harpunou až pět hodin

V loňském roce Island na dva měsíce pozastavil lov velryb poté, co vládou pověřené vyšetřování dospělo k závěru, že používané metody nejsou v souladu se zákony na ochranu zvířat.

Monitorování vládní veterinární agentury ukázalo, že explozivní harpuny lovců způsobují velrybám dlouhodobou bolest. Velká část harpunovaných tvorů umírá po zásahu až pět hodin.

Zkrácená sezona 2023, která trvala pouze tři týdny, skončila zabitím 24 plejtváků. Kvóta přitom byla stanovena na celkem 209 velryb. Už předtím ale většina ostatních společností, které v tomto oboru podnikaly, pověsily harpuny na hřebíček – s tím, že kvůli nižší poptávce už se lov velryb nevyplatí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...