Jak se bouralo ve vaší ulici? Mapa ukazuje všechny loňské nehody

Za rok 2024 se stalo 92 217 dopravních nehod, které musela řešit policie. Celkem počet oproti předcházejícímu roku klesl o tři procenta, ukazují statistiky. Česká televize vytvořila soustavu přehledných infografik, které ukazují, kde je tento problém největší a jaké nehody se kde stávají.

Následující soustava grafik ukazuje, kde v Česku docházelo k nejvíce nehodám a jaké byly jejich příčiny. Zobrazuje šestiúhelníky o hraně 200 metrů a zachycuje na základě policejních dat, jak tam vypadaly dopravní nehody. Všechny mapy se dají přiblížit a dá se v nich otáček – jak na mobilním telefonu, tak i na počítači.

První grafika zachycuje ve 3D podobě množství nehod, které se v Česku staly, ale jde jen o vizualizaci. Až ta druhá přináší konkrétní údaje, když 3D transformuje pro větší přehlednost do 2D a umožňuje lépe a interaktivně podívat se na konkrétní místa nehod. Další grafiky jsou také interaktivní. Dvě ukazují příčiny nehod a poslední přináší detailní informace o všech jednotlivých nehodách za loňský rok podle jejich druhu, včetně toho, jaká u nich byla například hmotná škoda.

Vloni šetřila policie na tuzemských silnicích přes 92 tisíc dopravních nehod: každý den průměrně 252. Rok 2024 byl na počet nehod lepší než rok předchozí, současně se snížilo i množství nehod, při nichž někdo zemřel: zahynulo 438 lidí, což znamená pokles o 3,7 procenta.

Nahrávám video

Ještě pozitivnější trend je v množství těžce zraněných, kde byl pokles o 8,1 procenta na 1609 osob. A to znamená, že právě rok 2024 byl rekordní: od roku 1961, kdy policie začala statistiky nehodovosti systematicky sbírat, nebyl počet usmrcených i těžce zraněných osob nikdy tak nízký jako právě vloni.

Naopak vyšší ale byly hmotné škody, podle odhadu policie dosáhly téměř osmi miliard korun, což je o čtyři procenta víc než v roce 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...