Ministerstvo upustí od energetické koncepce. Chce menší a častější

Nahrávám video

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.

„Státní energetická koncepce je jedna velká mantra. My nepotřebujeme jednou za deset let dělat dvousetstránkovou koncepci. Stačí, abychom každý rok udělali zprávu o energetickém stavu země a prognózu na dalších patnáct dvacet let,“ říká Havlíček.

Chce se zaměřit hlavně na nové jaderné a plynové zdroje, důležité budou i úspory energie. „Budeme dělat něco, čemu říkáme miniSEK – mini státní energetickou koncepci, která bude popisovat aktuální stav a to, co plánujeme. Každý rok si to zaktualizujeme. První bude na konci tohoto roku,“ slibuje ministr.

„Já si myslím, že je to daleko lepší, možná pracnější, protože to je každý rok, ale to je naše povinnost,“ říká předseda sněmovního hospodářského výboru Radim Fiala (SPD). Země tak podle něj bude schopnější reagovat na potenciální výkyvy.

Podle opozice nejde o formu, ale obsah

„Současná státní energetická koncepce je dokument, který už je bohužel zastaralý,“ shledává též předseda sněmovního výboru pro veřejnou správu a Havlíčkův předchůdce v úřadu Lukáš Vlček (STAN). „Tedy já i s touto formou mohu souhlasit, akorát bych ale očekával větší aktivitu od ministerstva, že zahájí debatu,“ dodává s tím, že chce klást větší důraz na investice.

Podle místopředsedy rozpočtového výboru Vojtěcha Munzara (ODS) by na věci měla koalice s opozicí spolupracovat. „Co budeme dělat a odkud budeme brát energii v případě, že již nebudou v provozu některé uhelné elektrárny z důvodu ekonomické nerentability,“ jmenuje, co je potřeba vyjasnit.

Platí koncepce Sobotkovy vlády

Dosud platná energetická koncepce vlády sociálních demokratů Bohuslava Sobotky z roku 2015 vznikala na ministerstvu průmyslu ještě před tím, než Evropská unie přišla se svou aktuální klimatickou politikou, takzvaným Green Dealem, ale také před plnohodnotnou ruskou válkou na Ukrajině, energetickou krizí a dalšími událostmi, které na situaci změnily náhled. Pro rok 2040 si tak poslední koncepce představuje až pětinový podíl uhlí, což ale neodpovídá klimatickým cílům EU.

Koncepce také spoléhala třeba na biomasu. Na fotovoltaiku pak méně, realita je ale dnes jiná. Ze slunce vzniklo loni o čtvrtinu víc elektřiny, než byly tehdejší představy, a nad plán se nakonec dostala i výroba z biomasy. Pálit ji bude například i nový kotel v Dětmarovicích, dříve největší černouhelné elektrárně v Česku, čímž klesne množství emisí a škodlivin.

Vláda Petra Fialy (ODS) chtěla dokument aktualizovat, vznikl dokonce i návrh. Ten už s uhlím v roce 2040 nepočítal vůbec a využití plynu podle něj mělo být za vrcholem. Naopak výrazně spoléhal na jaderné zdroje – že budou dodávat až dvě třetiny elektřiny a minimálně třetinu ty obnovitelné. Kabinet ho však nedokončil.

Chystaná verze se má podle Havlíčka věnovat i moderním trendům, třeba bateriím a akumulaci nebo úsporám ve spotřebě.

Výroba elektřiny se loni o něco zvýšila na 76 terrawatthodin, část Česko vyvezlo. Většina, přes čtyřicet procent, pocházela z jádra a třetina stále z uhlí. Obnovitelné zdroje tvořily šestnáct procent, což je jeden z nejnižších podílů v celé EU. „Důvodem je, že v jiných zemích jsou stabilnější podmínky. Tam vlády dlouhodobě podporují fotovoltaické elektrárny nebo výstavbu obnovitelných zdrojů obecně, mají jasné plány,“ vysvětluje výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 22 mminutami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnicí se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. Lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 37 mminutami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 52 mminutami

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
před 11 hhodinami

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
před 13 hhodinami

V aplikaci EZKarta jsou nově výsledky vyšetření i dostupná prevence

Lidé si mohou v nové verzi mobilní aplikace EZKarta, kterou provozuje ministerstvo zdravotnictví (MZd), zobrazit, na jaká preventivní vyšetření mají nárok z veřejného zdravotního pojištění a kdy je naposledy absolvovali. Obsahuje i výsledky z laboratorních vyšetření, do budoucna i elektronické žádanky. Novinky ve čtvrtek představil novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Stejná data si lidé mohou zobrazit i na webu eZdravi.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.