Hurvínek shořel v atmosféře

Česká družice Planetum-1 ukončila v pátek svou misi. Informoval o tom na síti X Jan Spratek, který se na misi podílel. Družice vstoupila kolem osmé hodiny dopoledne do hustých vrstev atmosféry, kde ji extrémní teploty 1500 až 3000 stupňů Celsia postupně ničí. Na palubě družice tak zanikl i její „obyvatel“ – dvoucentimetrový skleněný Hurvínek.

Družice strávila v kosmu asi třicet měsíců, podle Spratka za tu dobu na oběžné dráze nalétala více než 600 milionů kilometrů. Původní odhady naznačovaly, že by mohla zůstat na orbitě až deset let, což nevyšlo kvůli Slunci.

„Zvýšená aktivita Slunce posledních měsíců a let, kterou mohl téměř každý z nás zaznamenat pozorováním polárních září i z našich zeměpisných šířek, však způsobila nabobtnání zemské atmosféry, která začala družici významněji brzdit,“ uvedl Spratek na sociální síti. To pro družici znamená rychlou ztrátu výšky.

Na oběžnou dráhu byla družice vypuštěna 25. května 2022 raketou Falcon 9 z Floridy a obíhala Zemi ve výšce 550 kilometrů rychlostí přes 27 tisíc kilometrů za hodinu.

Hlavním posláním Planetum-1 bylo popularizovat vesmírné technologie a vzdělávat mladé publikum, a to právě skrze spolupráci s Divadlem Spejbla a Hurvínka. Uskutečnilo se přes sto workshopů pro školní skupiny a podle Spratka se Hurvínek stal vesmírnou ikonou podobně jako dříve Krteček. I když družice po několika měsících přestala komunikovat, vzdělávací aktivity pokračovaly.

Inspirace pro středoškoláky

Družice inspirovala například tým českých středoškoláků LASARcrew, kteří uspěli v americkém Houstonu s konceptem oživení nekomunikujících satelitů. Tento projekt vedl ke vzniku satelitu LASARsat, který by měl být vypuštěn letos.

Spratek uvedl, že pokud lidé v pátek večer zahlédnou „jasný meteor na obloze“, mohou sledovat symbolický konec této družice.

Planetum-1 náleží do třídy takzvaných cubesatů – malých družic složených z „kostek“ o standardizovaných rozměrech 10 x 10 x 10 centimetrů. Zemi obíhala po takzvané heliosynchronní dráze se sklonem přibližně 98 stupňů vůči zemskému rovníku. Díky tomu na ni prakticky po celou dobu svítilo Slunce, což ji umožňovalo neustále dobíjet akumulátory ze solárních panelů.

Podle Spratka ale bude projekt pokračovat. Družice Planetum-2 je už totiž v přípravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...