Hurvínek shořel v atmosféře

Česká družice Planetum-1 ukončila v pátek svou misi. Informoval o tom na síti X Jan Spratek, který se na misi podílel. Družice vstoupila kolem osmé hodiny dopoledne do hustých vrstev atmosféry, kde ji extrémní teploty 1500 až 3000 stupňů Celsia postupně ničí. Na palubě družice tak zanikl i její „obyvatel“ – dvoucentimetrový skleněný Hurvínek.

Družice strávila v kosmu asi třicet měsíců, podle Spratka za tu dobu na oběžné dráze nalétala více než 600 milionů kilometrů. Původní odhady naznačovaly, že by mohla zůstat na orbitě až deset let, což nevyšlo kvůli Slunci.

„Zvýšená aktivita Slunce posledních měsíců a let, kterou mohl téměř každý z nás zaznamenat pozorováním polárních září i z našich zeměpisných šířek, však způsobila nabobtnání zemské atmosféry, která začala družici významněji brzdit,“ uvedl Spratek na sociální síti. To pro družici znamená rychlou ztrátu výšky.

Na oběžnou dráhu byla družice vypuštěna 25. května 2022 raketou Falcon 9 z Floridy a obíhala Zemi ve výšce 550 kilometrů rychlostí přes 27 tisíc kilometrů za hodinu.

Hlavním posláním Planetum-1 bylo popularizovat vesmírné technologie a vzdělávat mladé publikum, a to právě skrze spolupráci s Divadlem Spejbla a Hurvínka. Uskutečnilo se přes sto workshopů pro školní skupiny a podle Spratka se Hurvínek stal vesmírnou ikonou podobně jako dříve Krteček. I když družice po několika měsících přestala komunikovat, vzdělávací aktivity pokračovaly.

Inspirace pro středoškoláky

Družice inspirovala například tým českých středoškoláků LASARcrew, kteří uspěli v americkém Houstonu s konceptem oživení nekomunikujících satelitů. Tento projekt vedl ke vzniku satelitu LASARsat, který by měl být vypuštěn letos.

Spratek uvedl, že pokud lidé v pátek večer zahlédnou „jasný meteor na obloze“, mohou sledovat symbolický konec této družice.

Planetum-1 náleží do třídy takzvaných cubesatů – malých družic složených z „kostek“ o standardizovaných rozměrech 10 x 10 x 10 centimetrů. Zemi obíhala po takzvané heliosynchronní dráze se sklonem přibližně 98 stupňů vůči zemskému rovníku. Díky tomu na ni prakticky po celou dobu svítilo Slunce, což ji umožňovalo neustále dobíjet akumulátory ze solárních panelů.

Podle Spratka ale bude projekt pokračovat. Družice Planetum-2 je už totiž v přípravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
před 59 mminutami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 1 hhodinou

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
před 18 hhodinami

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Začíná týden Nobelových cen, kvůli Trumpovi poutá pozornost ta za mír

V pondělí začíná týden vyhlašování letošních laureátů Nobelových cen. Největší pozornost médií i analytiků poutá Nobelova cena za mír, kterou v pátek 9. října oznámí norský Nobelův výbor. Loni si o toto ocenění opakovaně říkal americký prezident Donald Trump, ale výbor nakonec upřednostnil lídryni venezuelské opozice Maríi Corinu Machadovou. Ta později šéfovi Bílého domu svou zlatou medaili věnovala. Rozhodnutí nobelovských porot lze předem jen obtížně odhadnout, což obzvláště platí pro kategorie cen za mír a také literaturu.
před 23 hhodinami

VideoÚstav pro kontrolu léčiv prověřuje peptidové injekce z černého trhu

Slibují růst svalové hmoty nebo rychlou regeneraci, přitom můžou ohrozit lidské zdraví. Experti varují před peptidovými injekcemi, které nepředepisuje ani neaplikuje lékař. Na některé nelegální přípravky se teď zaměřil i Státní ústav pro kontrolu léčiv. Upozorňuje, že u podobných produktů často není jasný původ ani složení.
včera v 07:30‌‌

Hitler neměl nikdy šanci vyrobit atomovou bombu, tvrdí archeologové

Nová studie se pokusila rekonstruovat nacistické snahy o získání atomové zbraně. Podle vědců Německu chyběly dva klíčové zdroje, bez nichž se obávaná puma nedala vytvořit.
4. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.