Hlas Čechů bude znít z Marsu. Nahrávku může poslat každý

Obyvatelé Česka mají poprvé možnost, aby jejich hlas zazněl z Marsu. Nabízí jim to projekt Telefonát z Marsu, který využije cestu evropské mise ExoMars k rudé planetě. Svůj vzkaz mohou lidé nahrát přímo na webu.

Asi každý zná slova astronauta Neila Armstronga, pronesená před 50 lety během prvního výstupu na povrch Měsíce. Češi teď mají možnost vžít se do jeho role a stát se jedněmi z prvních lidí, jejichž hlas zazní z povrchu Marsu. Je to poprvé, kdy vědci veřejnosti dávají možnost ovlivnit podobu prvního hlasového vzkazu odvysílaného z jiné planety.

Zvukový vzkaz vhodný k odvysílání z Marsu nesmí přesahovat 30 sekund. Může jít o jakoukoliv zvukovou nahrávku od hudby přes mluvené slovo, verše, poselství až po prosté zvuky.

„Autor nahrávky by ale měl myslet na to, že pořadatelé k cestě na Mars vyberou 11 nejzajímavějších zvukových poselství, z nichž jedno odvysíláme z Marsu na Zemi. Přednost budou mít originální autorské nahrávky, mající platnost pro současný svět či lidstvo,“ uvádí oddělení kosmické fyziky Akademie věd.

Nahrávku mohou autoři doprovodit krátkým vzkazem, ve kterém vysvětlí, proč by právě jejich dílo mělo na rudou planetu letět. Šanci tak má i pouhý zvuk, nesoucí silný příběh.

Nahrávky letem k Marsu překonají vzdálenost asi 590 milionů kilometrů, vysíláním z planety přes 240 milionů kilometrů. Autoři vybraných nahrávek a jedné odvysílané nahrávky dostanou od pořadatelů potvrzení o tom, že se stali důležitou součástí výzkumu Marsu.

Nahrávky lze zaslat kdykoliv mezi 20. březnem a 20. dubnem 2019 prostřednictvím formuláře na stránce mars.vesmir.cz. Formulář i všechny doprovodné informace jsou pro autory připraveny v šesti jazykových mutacích – angličtině, francouzštině, španělštině, němčině, ruštině a jazyku pořadatele projektu, češtině.

Kdo ponese český hlas k Marsu

Nosičem, který na Mars vzkazy dopraví, bude evropská sonda ExoMars 2020, vyvinutá Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) ve spolupráci s ruskou agenturou Roskosmos. ExoMars vynese do vesmíru ruská raketa Proton-M v červenci 2020. Přistání na Marsu je plánováno na duben 2021. Projekt ExoMars na povrch rudé planety dopraví první evropské robotické vozítko, pojmenované po významné anglické vědkyni Rosalind Franklinové, která popsala strukturu DNA.

Přistávací platforma, která na Mars dopraví robotické vozidlo, obsahuje také modul, navržený a postavený týmem českých vědců a techniků vedený profesorem Ondřejem Santolíkem z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky.

Jejich modul bude na Marsu měřit změny elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů a hledat odpověď na otázku, zda na čtvrté planetě sluneční soustavy existují blesky. Ty totiž vědci dříve zaznamenali kromě Země na Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu, ale možnost jejich existence na Marsu zatím obestírá tajemství.

Součástí zmíněného modulu je paměť, kterou budou vědci používat především k ukládání naměřených dat z Marsu před jejich odesláním na Zemi. Zvukové nahrávky, získané v projektu Telefonát z Marsu, použijí vědci jako testovací data k ověření, že přístroj na přistávací platformě správně funguje a odesílá signály v měřeném pásmu.

Vědci po jejich přijetí na Zemi porovnají přijaté nahrávky s jejich podobou před uložením do paměti. Vysílání se tak stane důležitou součástí vědeckého projektu, protože vědci z případných rozdílů poznají kvalitu spojení i funkčnost vysílací aparatury na povrchu Marsu.

Projekt Telefonát z Marsu vznikl díky spolupráci českých vědců s českým přírodovědeckým časopisem Vesmír.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 5 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 22 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...