O přítomnosti slonů v armádě vojevůdce Hannibala, který chtěl dobýt Řím, chyběl až doposud vědcům fyzický důkaz. Teď ho získali, analýza prokázala nález sloní kosti. Experti ale zažili i menší zklamání.
Když se legie římského vojska střetly se slony kartaginského vojevůdce Hannibala, byla to i pro dobře trénované vojáky výzva. Čtyři metry vysocí tlustokožci bez problémů pronikali sevřenými řadami, vrhací oštěpy ani šípy jim moc nevadily a dokázali rozbít nepřátelská formace.
Není divu, že si podle historiků vzal Hannibal slony do svého vojska i při výpravě do Itálie. Když se vydal na jaře roku 218 před naším letopočtem v čele víc než třicetitisícové armády dobýt Řím, mělo ho doprovázet 37 válečných slonů.
Co se týká rozsahu, neměly punské války – série tří mezikontinentálních válek mezi Římskou republikou a kartaginskou říší – ve starověku konkurenci. Bojovalo se na dvou světadílech, v Evropě i Africe, boje trvaly s přestávkami asi 120 let.
„Využití slonů jako ‚válečných strojů‘ na evropské půdě během punských válek zanechalo hlubokou stopu v západním umění, literatuře a kultuře – jde o dědictví předávané prostřednictvím klasických záznamů i pozdějším autorům. Po staletí se obraz Hannibala vedoucího své slony přes Alpy stal ikonou, opakujícím se motivem, který přijali hudebníci, spisovatelé, dramatici a nakonec i filmový průmysl,“ popisují autoři nového výzkumu, jak důležitou součástí dějin se tato událost stala.
Dlouhou dobu vědci neměli důkazy o slonech, které by byly hmatatelné. Dříve získali jen náznaky v podobě chemických a organických látek z Col de la Traversette v jižních Alpách, které by mohly odpovídat slonům.
Stavba nemocnice odhalila kost
Až v létě 2020 začali v Córdobě stavět novou nemocnici a standardní archeologický výzkum tam kromě mnoha dalších nálezů převážně vojenské povahy odkryl i kost. Tu později vědci popsali jako zápěstní kost slona. Vojenský kontext silně naznačuje, k čemu zvíře sloužilo, tato část sloního těla se navíc nevyužívá pro žádné účely, což snižuje pravděpodobnost, že to byl třeba jen něčí suvenýr z cest.
A také podle radiokarbonové analýzy patří do doby druhé punské války. Bohužel je v tak špatném stavu, že není možná její další analýza. To archeology poněkud zklamalo, těšili se totiž, že vyřeší jednu z největších záhad punských válek: jaké slony vlastně Hannibal ve své armádě měl.
Hannibal pocházel z Kartága, tedy místa, kde dnes leží Tunisko. Dalo by se tedy předpokládat, že jeho sloni byli sloni afričtí. Jenže ti jsou jen těžko ochočitelní – jejich použití na dlouhých pochodech, v armádách a společně s dalšími zvířaty, jako jsou koně, tak nedává moc smysl.
Jejich indičtí bratranci jsou sice ochočitelní snadno, vyvolává to ale zase otázku, jak se mohly desítky těchto zvířat dostat do Kartága na vzdálenost více než tří tisíc kilometrů. Ani jedna z možností není tedy úplně uspokojující. Věda tak dnes nejvíc pracuje s hypotézou, že Hannibalovo „slonstvo“ tvořili hlavně zástupci dnes už vyhynulého severoafrického poddruhu Loxodonta africana pharaoensis, který byl výrazně menší a také krotší než jeho dnešní příbuzní ze stejného světadílu.
Podrobnosti licence zde.
