Evropská kosmická agentura schválila misi, která bude lovit gravitační vlny. Lasery dodají Češi

Nahrávám video

Čeští vědci se budou podílet na stavbě nejdražší evropské kosmické sondy. Mise Lisa bude mít za úkol měřit gravitační vlny. Ty by lidstvu mohly pomoct pochopit základní vlastnosti vesmíru. Evropská kosmická agentura misi po mnoha letech schválila a investovat do ní hodlá v přepočtu téměř 45 miliard korun.

Gravitační vlny ve vesmíru vznikají při srážkách obrovských objektů, jako jsou třeba černé díry. „Splynou a vznikne jedna černá díra se součtem hmotností. A právě toto vytvoří jakési vlny v časoprostoru, které se šíří celým vesmírem,“ vysvětluje astrofyzik Michael Prouza.

Jsou to obrovské, katastrofické události. Výsledné gravitační vlny jsou ale extrémně jemné, takže je nesmírně složité je odhalit. Aby je mise Lisa dokázala zaznamenat, musí být složená ze tří identických sond. „Tyto sondy budou od sebe vzdáleny dva a půl milionu kilometrů, ale poletí jako jedna mise,“ popisuje vědecká ředitelka ESA Carole Mundell.

Pokaždé, když mezi sondami projde gravitační vlna, časoprostor se zachvěje. „A my pak pomocí velmi přesných laserů změříme tyto nepatrné odchylky, což nám dá odpověď na otázku o dynamické povaze časoprostoru,“ doplňuje vědkyně.

Tyto lasery budou klíčovou částí mise. A právě na nich budou pracovat čeští odborníci. Celkem bude na sondách mise Lisa takových přístrojů dvanáct, tedy čtyři na každém kusu. Právě přes ně půjde silný laserový paprsek, díky kterému vědci změří přesnou vzdálenost mezi jednotlivými sondami.

Takto přesné informace o gravitačních vlnách by mohly prozradit víc o tom, jak se vesmír a černé díry vyvíjely. „Je to zajímavé tím, že se tímto dostáváme k raným počátkům, kdy černé díry narostly do velkých rozměrů a vytvořily se v centrech těch hmotných galaxií,“ vysvětluje astronom Jiří Svoboda z Astronomického ústavu.

Tajemství černých děr přímo z vesmíru začne mise Lisa zkoumat v roce 2035.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 5 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 22 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...