Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se dohodly na dalším financování rakety Ariane 6 a italské rakety Vega-C. Prostředky, které přislíbilo 22 zemí, by měly stačit na starty rakety Ariane 6 v letech 2026 až 2030. Rakety jsou součástí evropské strategie pro samostatné dobývání vesmíru, řekl šéf ESA Joseph Aschbacher po summitu agentury ve španělské Seville.
Projekt Ariane 6 nabral čtyři roky zpoždění, k prvnímu startu by se raketa měla vypravit příští rok. Odklad provázel růst nákladů, který navíc zhoršila inflace. Výrobci rakety v čele s francouzskou společností ArianeGroup se na summitu zavázali snížit své náklady o 11 procent.
Roční příspěvek do rozpočtu rakety Ariane bude maximálně 340 milionů eur (8,3 miliardy korun). Zajistí vyrovnané finance pro 16. až 42. start rakety, přičemž prostředky pro prvních 15 startů se již podařilo zajistit dříve.
Malá raketa Vega-C nestartovala od nehody v prosinci 2022. Tento projekt získá od členů ESA ročně až 21 milionů eur (515 milionů korun). Vedle přislíbených prostředků se ESA zavázala, že si pro instituci koupí čtyři lety Ariane a tři lety Vegy k vynesení evropských satelitů na oběžnou dráhu.
Je Arianne konkurenceschopná?
Evropský vesmírný program čelí tvrdé konkurenci, zejména ze strany americké společnosti Space X, která posílá do vesmíru dvě rakety týdně.
Podle čtyři roky staré zprávy je ale evropský program Ariane vůči této modernější technologii zastaralý. Francouzská společnost Arianespace proto nemá podle této zprávy velkou šanci, že by mohla konkurovat americkým společnostem, jako je právě SpaceX Elona Muska.
Audit uvádí, že evropský přístup byl při vývoji této rakety velmi opatrný – investoval do technologií, jimž potenciální klienti firmy nevěřili už v roce 2014. To znamená, že Ariane 6 uvízla technologicky v minulosti a „riskuje, že dlouhodobě nebude konkurenceschopná.“ Zejména její američtí konkurenti jsou už mnohem dál a testují technologie, které mohou narušit evropské kosmické podnikání.
Auditoři už tehdy doporučili, aby se další financování soustředilo spíše na disruptivní technologie – ty by mohly vést k rychlým změnám; podobně, jako to dělá třeba Elon Musk. Jako disruptivní technologie se označuje radikální inovace, která překonává a vytlačuje technologii stávající. Příkladem z dějin je třeba automobil, který zlikvidoval koňskou dopravu, e-mail, který zničil telegraf – nebo mobilní telefony, které v současnosti nahrazují celé spektrum existujících zařízení. Rakety schopné opakovaných startů mají přesně takový potenciál: budou natolik levnější, že starší typy už nebude mít smysl dál používat.
