Evropa se otepluje nejrychleji ze všech kontinentů, říká nová zpráva

Teploty v Evropě se za posledních 30 let zvýšily více než dvojnásobně oproti celosvětovému průměru, což je nejvíce ze všech kontinentů světa. Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) bude s pokračujícím trendem oteplování přibývat mimořádných veder, požárů, záplav a dalších dopadů klimatických změn na společnost, ekonomiku a ekosystémy.

Teploty nad Evropou se v období 1991–2021 výrazně zvýšily, a to průměrným tempem přibližně +0,5 °C za desetiletí. V důsledku toho alpské ledovce v letech 1997–2021 ztratily třicet metrů tloušťky. Taje i Grónský ledovec, který přispívá ke zrychlujícímu se zvyšování hladiny moří. V létě 2021 došlo v Grónsku k tání a vůbec poprvé byly zaznamenány srážky na jeho nejvyšším bodě, stanici Summit.

V roce 2021 vedly vysoce nárazové povětrnostní a klimatické události ke stovkám úmrtí, přímo zasáhly více než půl milionu lidí a způsobily hospodářské škody přesahující 50 miliard dolarů. Přibližně 84 % těchto událostí tvořily povodně nebo bouře. 

Změny k lepšímu se dějí

To jsou ty špatné zprávy – a není jich málo. Ale meteorologové přináší i informace o pozitivních změnách. Řada zemí v Evropě byla velmi úspěšná ve snižování emisí skleníkových plynů. Konkrétně v Evropské unii (EU) se emise skleníkových plynů mezi lety 1990 a 2020 snížily o 31 %, přičemž pro rok 2030 je stanoven čistý cíl snížení o 55 %.

Evropa je také jedním z nejpokročilejších regionů v přeshraniční spolupráci při přizpůsobování se změně klimatu, zejména v nadnárodních povodích. Patří ke světové špičce v oblasti poskytování účinných systémů včasného varování, které chrání přibližně 75 % obyvatel. Zdravotní akční plány pro horko zachránily mnoho životů před extrémním horkem.

Bude to stačit?

Výzvy, kterým kvůli změně klimatu čelí a ještě čelit bude, jsou ale podle autorů zprávy obrovské. „Evropa představuje živý obraz oteplujícího se světa a připomíná nám, že ani dobře připravené společnosti nejsou před dopady extrémních projevů počasí v bezpečí. Letos, stejně jako v roce 2021, byly velké části Evropy postiženy rozsáhlými vlnami veder a suchem, které podnítily požáry. V roce 2021 způsobily výjimečné povodně smrt a zkázu,“ uvádí generální tajemník WMO Petteri Taalas.

„Pokud jde o zmírňování dopadů, tempo snižování emisí skleníkových plynů v regionu by mělo pokračovat a ambice by se měly dále zvyšovat. Evropa může hrát klíčovou roli při dosažení uhlíkově neutrální společnosti do poloviny století, aby byla splněna Pařížská dohoda,“ pokračuje Taalas.

„Evropská společnost je zranitelná vůči proměnlivosti a změnám klimatu, ale Evropa je také v čele mezinárodního úsilí o zmírnění změny klimatu a o vývoj inovativních řešení, jak se přizpůsobit novému klimatu, se kterým budou muset Evropané žít,“ vysvětluje Carlo Buontempo, ředitel služby Copernicus pro změnu klimatu Evropského střediska pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF).

„S tím, jak se rizika a dopady změny klimatu stále více projevují v každodenním životě, roste potřeba a zájem o klimatické informace, a to zcela oprávněně. Touto zprávou se snažíme překlenout propast mezi daty a analýzami a poskytnout vědecky podložené, ale dostupné informace, které jsou 'připraveny k rozhodování', a to napříč sektory a profesemi,“ dodává Buontempo. 

Co Evropu čeká

Podle šesté hodnoticí zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se předpokládá, že bude přibývat katastrof souvisejících s počasím, klimatem a vodou. Podle ní existuje „vysoká jistota“, že:

  • Bez ohledu na budoucí úroveň globálního oteplování budou teploty ve všech evropských oblastech stoupat rychlostí, která převýší globální průměrné teplotní změny, podobně jako tomu bylo v minulosti.
  • Četnost a intenzita extrémních horkých jevů, včetně mořských vln veder, se v posledních desetiletích zvýšila a předpokládá se, že se bude zvyšovat bez ohledu na scénář emisí skleníkových plynů. Předpokládá se, že při globálním oteplení o 2 °C a více budou překročeny kritické prahové hodnoty důležité pro ekosystémy a člověka.
  • Pozorování mají sezonní a regionální charakter v souladu s předpokládaným nárůstem srážek v zimě v severní Evropě. V létě se předpokládá pokles srážek ve Středomoří, který se rozšíří do severnějších oblastí. Předpokládá se, že při globálním oteplení nad 1,5 °C dojde k nárůstu extrémních srážek a pluviálních povodní ve všech regionech s výjimkou Středomoří.

Změna klimatu také ovlivňuje zdraví Evropanů, včetně úmrtí a nemocí způsobených stále častějšími extrémními výkyvy počasí (vlny veder), nárůstem zoonóz a nemocí přenášených potravinami, vodou a problémy s duševním zdravím.

Nejsmrtelnějšími extrémními klimatickými jevy v Evropě jsou vlny veder, zejména v západní a jižní Evropě. Kombinace změny klimatu, urbanizace a stárnutí populace v regionu vytváří a bude dále prohlubovat zranitelnost vůči horku.

Změny v produkci a distribuci pylů a spór vyvolané změnou klimatu mohou vést k nárůstu alergických onemocnění. Více než 24 % dospělých žijících v evropském regionu trpí různými alergiemi, včetně těžkého astmatu, zatímco podíl takto nemocných dětí v regionu je 30–40 % a stále roste. Změna klimatu ovlivňuje také rozšíření nemocí přenášených vektory. Příkladem jsou klíšťata (Ixodes ricinus), která mohou šířit lymskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu.

Podle regionální kanceláře WHO pro Evropu bylo v roce 2019 v evropském regionu WHO přibližně půl milionu předčasných úmrtí způsobeno antropogenním znečištěním ovzduší jemnými částicemi, z nichž významná část přímo souvisí se spalováním fosilních paliv. Odhaduje se, že snížením emisí oxidu uhličitého by bylo možné zabránit přibližně 138 tisícům předčasných úmrtí ročně, což by mohlo přinést úspory ve výši 244–564 miliard dolarů.

Děti jsou vůči dopadům změny klimatu zranitelnější než dospělí, a to jak po fyzické, tak po psychické stránce. Podle indexu klimatického rizika pro děti (CCRI) UNICEF žije téměř 125 milionů dětí v Evropě v zemích se „středním až vysokým“ rizikem (třetí z pěti úrovní klasifikace používané v celosvětovém měřítku). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šéf podniku Anthropic vyzval firmy, aby zpomalily vývoj modelů AI

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, uvedla v sobotu agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
11. 9. 2026

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
11. 9. 2026

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
11. 9. 2026

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
11. 9. 2026

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.