Evropa nedává dostatek peněz do vědy, upozorňuje šéfka Evropské výzkumné rady

Evropa má v porovnání s Čínou nebo Spojenými státy odborníky i instituce a univerzity na velice dobré vědecké úrovni. Je ale pozadu v tom, kolik do vědy dává peněz. Mohla by sice být lídrem v oboru, ale z tohoto důvodu není, upozornila při návštěvě Prahy Maria Leptinová, která je prezidentkou Evropské výzkumné rady (ERC). To je agentura Evropské unie pro financování vědy pomocí grantů.

„Slyšíme mnoho různých doporučení pro špičkovou vědu ze stran juniorních i seniorních vědců. Je hodně možností, jakým způsobem podpořit dobrý výzkum. Prvním klíčovým faktorem jsou peníze, které umožňují realizovat výzkum nebo například zaměstnat potřebné odborníky,“ uvedla Leptinová.

Z mnoha studií a názorů odborníků podle ní vyplývá, že pro dobrý výzkum potřebují vědci několik podmínek. Jednou z nich je svoboda. „Když mají nápad a ví, jak ho uskutečnit, tak musí mít možnosti to udělat. S tím je spojený prostor, samozřejmě ne nekonečný, ale aby se po dobu alespoň pár let nikdo vědce nedotazoval, zda už něco objevil, a on tak mohl v klidu pracovat. Svoboda znamená nejen svobodu dělat si, co chci, ale mít čas a prostor to dělat,“ zdůraznila Leptinová.

Zmínila, že potřebná je také dobrá infrastruktura, která tkví v přístupu ke knihovnám, muzeím nebo třeba přístrojům. „Posledním faktorem je dobré intelektuální prostředí, vědci rádi mluví s jinými vědci a vedou diskuze nebo debaty. Jako výzkumník chcete dobré kolegy, kteří umí být kritičtí,“ dodala.

Prestižní granty pomáhají Evropě

Granty ERC jsou považovány celosvětově za velmi prestižní, většina takto financovaných projektů navíc přinesla zásadní objevy. „Dopad ERC grantu zprostředkovává některé ze zmíněných věcí, které jsou potřeba pro dobrý výzkum. Život vědce to ovlivní samozřejmě i z hlediska mezinárodního uznání ve vědecké komunitě, kterého se mu díky prestižnímu grantu dostane,“ zmínila Leptinová.

Aby dotyčný grant získal, musí přesvědčit hodnoticí panel vědců. Ten je rozdělen do 28 týmů, přičemž každý se zaměřuje na trochu jiný obor – kupříkladu na humanitní, přírodní nebo fyzikální vědy. „Žadatel je musí přesvědčit, že jeho nápad je nejen skvělý, ale kreativní, jedinečný, originální a také, že nejde o pouhou myšlenku, ale je možné ji realizovat. Není na to žádný recept. Kdysi jsem také bývala v hodnoticím panelu ERC. Čtete inovativní nápady, u kterých si řeknete ‚proč to nenapadlo mě, to je skvělé‘. A přesně nápady a výzkumy, které v nás vyvolají takový pocit, hledáme," nastínila Leptinová.

Češi a evropské granty

Agentura, kterou vede, je v Evropě výjimečně úspěšná, poptávka po grantech vysoce převyšuje nabídku. V současné době tedy nemá agentura dost peněz, aby sponzorovala všechny projekty. „Nápadů máme nespočet, ale financemi jsme limitováni,“ podotkla prezidentka rady.

Česká republika má v získávání grantů ERC dlouhodobě podprůměrné výsledky. Pro projekty, které získaly ze strany ERC dobré hodnocení, ale nebyly financovány, je určen národní program ministerstva školství nazvaný ERC CZ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...