Šestačtyřicetiletý americký veterán přišel před rokem o celou levou část tváře včetně oka – a s tím i o chuť k životu. Lékaři mu ale dokázali díky unikátní operaci oko i obličej vrátit. Chuť žít se mu tak vrátila.
Před rokem se stal Američan Aaron James prvním člověkem na světě, který podstoupil transplantaci celého oka i části obličeje. To ovšem ještě automaticky neznamenalo úspěch.
Za ten se dá totiž považovat až situace, kdy tělo transplantovaný orgán přijme a naučí se s ním dlouhodobě žít. To nemusí být pravidlem, přežití u náročných transplantací, navíc tak experimentální povahy, není ani zdaleka zaručené. U šestačtyřicetiletého veterána americké armády se to ale podařilo. Newyorská nemocnice Langone Health tento týden oznámila, že James zvládl náročný a doposud unikátní proces bez větších problémů a vede teď téměř běžný život.
Tento druh transplantace sice nezajistí, aby nové oko vidělo, ale lékaři a vědci informace o zákroku, problémech i následném léčení využijí v budoucnosti, až se budou pokoušet dát jinému pacientovi oko, které už uvidí.
Vypálené elektřinou
James přišel o oko a levou část tváře, když pracoval s elektrickým proudem. Výboj vysokého napětí mu obojí spálil, takže náhrada vypadala jako nesmírně složitá. Lékaři proto původně plánovali jen částečnou transplantaci tváře. Nakonec se ale rozhodli pro experimentální zákrok – samozřejmě až poté, co James se vším souhlasil. A to i s vědomím toho, o jak náročný zákrok se jedná – oko je totiž ke zbytku těla připojené spoustou nesmírně drobných cév a nervů.
O záchranu nervů se tentokrát experti nesnažili, ale i obnova „pouhých“ cév byla až doposud nemožná. A přitom byla klíčová, aby bylo oko životaschopné, tedy zásobované krví. Zákrok trvající 21 hodin proběhl vloni v květnu, teď jeho autoři popsali dlouhodobé důsledky. Pozoruhodné je, že James sice na oko nevidí, ale v dobře prokrvené sítnici probíhá elektrická aktivita, není tedy vyloučené, že ještě může dojít ke zlepšení.
Pro Jamese je důležité, že dobře proběhla i estetická část zákroku: oko působí přirozeně, na nové tělo nijak nereagovalo, přičemž právě toho se lékaři obávali nejvíc. „V podstatě jsem se vrátil k obyčejnému životu a dělám normální věci,“ popsal James v prohlášení. „Celkově to ale byl nejproměnlivější rok mého života. Dostal jsem dar druhé šance a ani jeden okamžik svého nového života teď neberu jako samozřejmost,“ dodává.
