El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
El Niño, které se během letošního roku rychle rozvinulo v tropickém Tichém oceánu, dál zesiluje. Podle nejnovějšího hodnocení amerického klimatického centra NOAA z 10. září už odchylka teploty povrchu oceánu v klíčové oblasti Niño 3.4 dosahovala v srpnu 1,8 stupně Celsia. Blíže k pobřeží Jižní Ameriky je oteplení ještě výraznější – ve dvou oblastech činila odchylka dokonce až 3,4 stupně.
Mimořádně teplá voda se přitom nachází také pod hladinou, kde lokálně dosahují teplotní odchylky více než deseti stupňů. A nejde jen o změnu teploty oceánu. Reaguje také atmosféra, mění se proudění nad rovníkovým Pacifikem, zesílily srážky nad jeho centrální a východní částí, a naopak poklesly v oblasti Indonésie.
El Niño je tedy plně rozvinutým propojeným jevem oceánu a atmosféry, což znamená že se naplno projevuje i takzvaná jižní oscilace, tedy atmosférická odpověď El Niña. Dohromady se tyto jevy označují jako ENSO.
El Niño vzniká při výrazném oteplení povrchových vod centrálního a východního rovníkového Pacifiku. Za normálních podmínek pasáty ženou teplou povrchovou vodu směrem na západ k Asii a u Jižní Ameriky umožňují výstup chladnější vody z hlubin (takzvaný upwelling). Během El Niña ale pasáty zeslábnou a teplá voda se rozšíří na východ. Tím se mění tlakové poměry a podmínky počasí v tropické části Pacifiku, což následně ovlivňuje atmosférickou cirkulaci daleko za hranicemi tropického Tichého oceánu.
Jiné El Niño
Letošní vývoj je ale v několika ohledech nezvyklý. El Niño zesílilo dříve než při mimořádně silných událostech v letech 1997 a 2015. Navíc má výrazně východopacifický charakter, kdy se největší míra oteplení projevuje ve východní části tropického Pacifiku. Podle časopisu Nature jde o první silné El Niño tohoto typu od konce 90. let, kdy nastalo na přelomu let 1997 a 1998.
Poloha nejteplejší vody je podobně důležitá jako samotná velikost teplotní odchylky. Určuje totiž, kde se vytvářejí rozsáhlé oblasti bouřkové oblačnosti a kde se do atmosféry uvolňuje velké množství latentního tepla, které vzniká při vzniku oblaků. Dvě podobně silná El Niña proto nemusí mít stejné dopady na počasí. Klimatická změna by navíc mohla tyto dopady pozměnit nepředvídatelnými způsoby.
Některé projevy jevu El Niño – například vydatnější srážky či vyšší teploty – by se mohly spojit s celkovým globálním oteplováním a vést k ještě extrémnějším výkyvům. Klima totiž nefunguje lineárně, tedy pouhým sčítáním dvou vlivů El Niña a změny klimatu. V některých oblastech tak může být výsledná odezva menší než pouhý součet, jinde naopak kvůli nelinearitě atmosférických procesů mnohem vyšší.
Jiná planeta, jiné El Niño
Při posledním silném El Niñu podobného typu byla navíc situace na naší planetě poměrně podstatně odlišná. Za posledních téměř třicet let se totiž planeta včetně oceánů výrazně oteplila vlivem probíhající změny klimatu. Letošní El Niño tak působí na jiném „pozadí“, než jaké známe z minulých událostí. To komplikuje využívání historických analogií. Nicméně zatím se dosavadní projevy letošního El Niña podobají těm, které provázely předchozí silné epizody.
Sucho ve Střední Americe zpomalilo lodní dopravu v Panamském průplavu, který k naplnění plavebních komor pro každou proplouvající loď využívá sladkou vodu. V oblasti Karibiku se dále zhoršilo historické sucho, umocněné změnou klimatu, což vedlo k přídělovému systému zásobování vodou v Portoriku a k ohrožení úrody na Jamajce.
Na druhé straně Pacifiku, v Indonésii, zaznamenali nadprůměrně silný začátek sezony lesních požárů. V Indii byly mezitím srážky během monzunu podprůměrné, ačkoli některé části země zasáhly záplavy. I to je očekávaný důsledek jevu El Niño.
V částech jižní a východní Afriky ohrožuje potravinovou bezpečnost suché počasí. Naproti tomu, prudké deště a sněžení v Chile a Peru způsobily záplavy, narušily těžbu mědi a vedly k uzavření incké památky Machu Picchu pro turisty.
Meteorologové předvídají další dopady
Pro vývoj počasí v příštích měsících může být i zajímavý sezonní výhled připravený klimatickými službami evropské agentury Copernicus. Ten naznačuje, že během bezprecedentního El Niña, která nás s největší pravděpodobností čeká, zažije prakticky celý tropický pás – Afrika, jižní Asie, jihovýchodní Asie, Austrálie, Střední a Jižní Amerika – výrazné kladné teplotní odchylky, až dva stupně Celsia, a to zejména od letošního prosince do května.
Nad subpolární oblastí severního Atlantiku a částmi Severní Ameriky bude poněkud chladněji, což může souviset. Nad euroasijským kontinentem se vlivem nelineární odezvy očekávají pro příští jaro v rozsáhlé oblasti nadprůměrné teploty.
Z hlediska srážek hrozí výrazné prohloubení sucha v Indonésii, Austrálii, jižní Africe i ve Střední a na severu Jižní Ameriky. Naopak pro jihovýchodní oblasti Jižní Ameriky lze čekat výrazně nadprůměrné srážky. V Evropě by měli méně srážek mít na severu a severovýchodě kontinentu během podzimu, naopak vlhčeji by mělo být tou dobou v západním Středomoří. A čerstvé sezonní výhledy pro Evropu počítají – s výjimkou severu – s nadprůměrně teplou a vlhčí zimou.
Jde stále jen o sezonní a poměrně vzdálené výhledy. Navíc toho o dálkových vazbách v podmínkách nové atmosféry způsobené měnícím se klimatem zatím víme méně, než bychom si přáli. Je ale velmi pravděpodobné, že příští rok se průměrná teplota na planetě posune na dosud nejvyšší úroveň v historii měření.
El Niño totiž obvykle ovlivňuje globální průměrnou teplotu s určitým zpožděním, a pokud se současná zřejmě nejsilnější epizoda spojí s dlouhodobým oteplováním planety, projeví se její vliv na teplotu nejvýrazněji právě v příštím roce. Je tedy velmi pravděpodobné, že řada míst na naší planetě zažije velmi výjimečné události.
