Drážďanský orchestr poprvé dirigoval tříruký robot

V německých Drážďanech debutoval tříruký robot konstruovaný a vycvičený k napodobování lidského dirigenta orchestru. Hudebníky vedl při skladbě složené tak, aby využila tři taktovky a schopnosti, které lidští dirigenti postrádají.

Dirigentský robot nemá tělo. Je tvořený jen třemi samostatnými pažemi, které jsou zakončené taktovkami. Ty svítí neonovými barvami, takže připomínají světelné meče z Hvězdných válek. O víkendu poprvé vedl lidské hudebníky z orchestru Dresdner Sinfoniker při dvou vystoupeních.

Robot je vybavený umělou inteligenci, kterou vědci vycvičili k rozpoznávání taktu a udávání dynamiky, přičemž všechny tři jednotlivé paže se mohou pohybovat zcela nezávisle na sobě. Něco takového pochopitelně žádný lidský dirigent nemůže udělat.

Skladba pro roboty

Speciálně pro zvláštní schopnosti robota vznikla netradiční skladba „Semiconductor's Masterpiece“ skladatele a klavíristy Andrease Gundlacha, přímo na objednávku drážďanských symfoniků.

Robot dokázal pomocí svých tří ramen vést tři sekce orchestru odděleně způsobem, který by s jedním lidským dirigentem nebyl možný. Gundlach při nedělním vystoupení řekl, že nápad na robota byl inspirován vědci z Technické univerzity v Drážďanech, kteří vyvíjejí takzvané „coboty“, tedy spolupracující roboty, kteří nemají člověka nahradit, ale spolupracovat s ním.

Vývoj od myšlenky až po dirigování trval dva roky. Gundlach uvedl, že proces učení robota pohybům potřebným pro dirigování „zcela novým způsobem objasnil, jak úžasným výtvorem je člověk“.

Skladatel uvedl, že nejtěžší bylo stroj naučit, aby pohyboval končetinami s ladem a estetikou, tedy aby gesta co nejvíc připomínala pohyby opravdových lidských dirigentů, na něž jsou hudebníci zvyklí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...