Drážďanský orchestr poprvé dirigoval tříruký robot

V německých Drážďanech debutoval tříruký robot konstruovaný a vycvičený k napodobování lidského dirigenta orchestru. Hudebníky vedl při skladbě složené tak, aby využila tři taktovky a schopnosti, které lidští dirigenti postrádají.

Dirigentský robot nemá tělo. Je tvořený jen třemi samostatnými pažemi, které jsou zakončené taktovkami. Ty svítí neonovými barvami, takže připomínají světelné meče z Hvězdných válek. O víkendu poprvé vedl lidské hudebníky z orchestru Dresdner Sinfoniker při dvou vystoupeních.

Robot je vybavený umělou inteligenci, kterou vědci vycvičili k rozpoznávání taktu a udávání dynamiky, přičemž všechny tři jednotlivé paže se mohou pohybovat zcela nezávisle na sobě. Něco takového pochopitelně žádný lidský dirigent nemůže udělat.

Skladba pro roboty

Speciálně pro zvláštní schopnosti robota vznikla netradiční skladba „Semiconductor's Masterpiece“ skladatele a klavíristy Andrease Gundlacha, přímo na objednávku drážďanských symfoniků.

Robot dokázal pomocí svých tří ramen vést tři sekce orchestru odděleně způsobem, který by s jedním lidským dirigentem nebyl možný. Gundlach při nedělním vystoupení řekl, že nápad na robota byl inspirován vědci z Technické univerzity v Drážďanech, kteří vyvíjejí takzvané „coboty“, tedy spolupracující roboty, kteří nemají člověka nahradit, ale spolupracovat s ním.

Vývoj od myšlenky až po dirigování trval dva roky. Gundlach uvedl, že proces učení robota pohybům potřebným pro dirigování „zcela novým způsobem objasnil, jak úžasným výtvorem je člověk“.

Skladatel uvedl, že nejtěžší bylo stroj naučit, aby pohyboval končetinami s ladem a estetikou, tedy aby gesta co nejvíc připomínala pohyby opravdových lidských dirigentů, na něž jsou hudebníci zvyklí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 10 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 12 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.