Dokončování první atomové zbraně bylo soubojem o čas

Nahrávám video

Exploduje vůbec atomová bomba? A jak zařídit, aby první exploze nezničila víc, než vědci plánovali? Když ve čtyřicátých letech minulého století finišovaly poslední práce na první jaderné zbrani, museli si vědci pokládat zásadní otázky, které znamenaly rozdíl mezi životem a smrtí.

Spojené státy původně vyvíjely své jaderné zbraně proti úplně jinému nepříteli, než byl ten, na kterého ho pak použily. Prvotním cílem bylo nacistické Německo, ale to padlo dříve, než se podařilo „nejsilnější zbraň na světě“ dokončit. Výzkum ale běžel dál, Japonsko se totiž nevzdávalo ani po porážce svého spojence a analýzy jeho pomalého dobývání naznačovaly obrovské ztráty.

Vědci se museli v této fázi atomových zbraní potýkat nejen s politickými změnami, ale hlavně s technologickými výzvami, které na začátku projektu vůbec nepředpokládali. Týkalo se zejména plutoniové bomby, budoucího Fat Mana, který byl shozen později na město Nagasaki.

Zafunguje extrémně komplexní spouštěcí mechanismus bomby tak, jak si představovali? Jak velkou oblast úspěšná exploze případně zamoří? A proč vědci lhali v tiskových zprávách?

Podrobnosti v dalším dílu seriálu Úsvit atomového věku, hostem je radiační fyzik Steven Simon:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...