Dinosaury trápily pravěké vši, zjistili vědci

Nový objev čínských vědců poukázal na to, že parazitů nebyli ušetřeni ani dinosauři. Uvnitř zhruba sto milionů let starého barmského jantaru totiž našli několik malých jedinců podobných současným vším. Své zjištění výzkumníci představili v odborném časopise Nature Communications.

Přestože dinosauři pravěkému světu dominovali, podle nového zjištění je trápili miniaturní parazité. Důkazem je nález starých fosilií, které obsahovaly dvě dinosauří pera s hmyzem podobným současným vším. Na jednom z nich byly dokonce stopy po okusování. 

Je to vůbec poprvé, kdy se podařilo doložit, že už zhruba před sto miliony roky žili parazité živící se peřím. Dřívější nálezy byly totiž o více než padesát milionů let mladší. Peří přitom někteří dinosauři i pravěcí ptáci měli běžně.

„Jedná se o první důkaz, že opeření dinosauři skutečně trpěli parazity, kteří se živili jejich peřím,“ poznamenal jeden z autorů studie Čchun Ši z čínské Capital Normal University.  

Drobní bezkřídlí paraziti

Vědci analyzovali dvě pera, která byla dlouhá 1,2 milimetru a 13,6 milimetru. Minimálně jedno z nich patřilo dinosauřímu druhu pennaraptoran.

Zakonzervovaní paraziti, kterých vědci napočítali dohromady deset, nebyli ještě dospělí. Konkrétně se nacházeli ve stadiu nymfy. Měli drobná bezkřídlá těla o délce 0,14 až 0,23 milimetru, silnou pusu a nejméně čtyři zuby. V dospělosti mohl tento hmyz dorůst až do půl milimetru, což je srovnatelné s dnešními vešmi.

Samec současné vši dětské
Zdroj: WikiCommons

Velikost těchto pravěkých vší přitom výzkumníky překvapila. „Na základě našich dřívějších studií fosilií pravěkých blech jsme si mysleli, že vši z této doby budou větší než jejich současní nástupci. Ukázalo se ale, že byly velmi malé,“ poznamenal Ši.

To, jak je hmyz malý, může podle Šiho zdůvodňovat, proč se tito paraziti doposud nenašli ve zkamenělých otiscích dinosaurů. I ve starém jantaru je ale objev vzácný. Profesor Ši uvedl, že než spolu s kolegy na pravěké vši narazili, prozkoumali kolem tisíce fosilií s ptačím či dinosauřím peřím.  

Nejen pravši, ale i praklíšťata

Michael Benton, profesor paleontologie obratlovců z University of Bristol, výsledky studie přivítal. Poškození dinosauřího peří bylo podle něj podobné jako to od dnešních vší. Výzkum ukazuje, že se vši vyvíjely společně s peřím, dodal.  

Vši ovšem nepředstavovaly jediné parazity, kteří pravěká zvířata trápili. Dřívější výzkum například poukázal na existenci pravěkých klíšťat sajících krev.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 17 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 4 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 21 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 23 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...