Dezinformace a nerovnost brzdí očkování dětí, varuje nová studie

Míra proočkovanosti dětí ve světě v posledních letech roste pomaleji a v některých zemích dokonce klesá, popsali vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise The Lancet. Autoři to přičítají nerovnostem v přístupu ke zdravotní péči, omezením z doby pandemie covidu-19 a také dezinformacím o očkování. Ohroženy jsou kvůli tomu miliony dětí, hlavně v nejchudších částech světa, uvádějí vědci.

Studie se zaměřuje na celosvětovou proočkovanost na světě od roku 1980 až do současnosti. Podle zjištění vědců se díky jejímu nárůstu v uplynulých téměř padesáti letech podařilo zachránit životy 154 milionů dětí. Od roku 2010 se ale do té doby rostoucí trend v očkování v mnoha zemích zpomalil, nebo dokonce začal klesat.

„Přes obrovské úsilí v posledních padesáti letech není pokrok v této oblasti všude stejný. Mnoho dětí zůstává nedostatečně očkováno nebo není očkováno vůbec,“ řekl serveru The Guardian jeden z autorů studie Jonathan Moser, který působí na Washingtonské univerzitě.

Zbytečné nemoci

Vědci zjistili, že proočkovanost proti spalničkám od roku 2010 klesla ve 100 z 204 zkoumaných zemí. Pokles zaznamenali i v bohatších zemích. Počet dětí očkovaných alespoň jednou dávkou vakcíny proti záškrtu, tetanu, černému kašli, spalničkám a dětské obrně klesl například ve Francii, v Itálii, Japonsku, Británii nebo ve Spojených státech.

Podle Mosera jsou kvůli klesající proočkovanosti děti ohroženy nemocemi, kterým lze předejít. „Pravidelná vakcinace dětí je jedno z neúčinnějších a nejefektivnějších opatření v oblasti veřejného zdraví. Přetrvávající nerovnosti ve světě, výzvy z pandemie covidu-19 a nárůst nepravdivého informování o vakcínách ale přispěly k oslabení pokroku v imunizaci,“ řekl. Následkem toho bylo v roce 2023 téměř 16 milionů dětí, které nedostaly žádné očkování, většina z nich v subsaharské Africe a jižní Asii.

Výzkumníci doporučují, aby se všechny státy světa snažily posílit zdravotní služby pečující o děti a investovaly do boje proti dezinformacím, které se o očkování šíří. Upozorňují také na to, že by k vakcínám měli mít stejný přístup všichni lidé na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmanec–Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 8 mminutami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Další nakažený morem v Rusku? WHO žádá informace

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec, uvedla agentura Reuters. Laborantka zmíněného irkutského ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu.
před 1 hhodinou

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.