Dezinformace a nerovnost brzdí očkování dětí, varuje nová studie

Míra proočkovanosti dětí ve světě v posledních letech roste pomaleji a v některých zemích dokonce klesá, popsali vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise The Lancet. Autoři to přičítají nerovnostem v přístupu ke zdravotní péči, omezením z doby pandemie covidu-19 a také dezinformacím o očkování. Ohroženy jsou kvůli tomu miliony dětí, hlavně v nejchudších částech světa, uvádějí vědci.

Studie se zaměřuje na celosvětovou proočkovanost na světě od roku 1980 až do současnosti. Podle zjištění vědců se díky jejímu nárůstu v uplynulých téměř padesáti letech podařilo zachránit životy 154 milionů dětí. Od roku 2010 se ale do té doby rostoucí trend v očkování v mnoha zemích zpomalil, nebo dokonce začal klesat.

„Přes obrovské úsilí v posledních padesáti letech není pokrok v této oblasti všude stejný. Mnoho dětí zůstává nedostatečně očkováno nebo není očkováno vůbec,“ řekl serveru The Guardian jeden z autorů studie Jonathan Moser, který působí na Washingtonské univerzitě.

Zbytečné nemoci

Vědci zjistili, že proočkovanost proti spalničkám od roku 2010 klesla ve 100 z 204 zkoumaných zemí. Pokles zaznamenali i v bohatších zemích. Počet dětí očkovaných alespoň jednou dávkou vakcíny proti záškrtu, tetanu, černému kašli, spalničkám a dětské obrně klesl například ve Francii, v Itálii, Japonsku, Británii nebo ve Spojených státech.

Podle Mosera jsou kvůli klesající proočkovanosti děti ohroženy nemocemi, kterým lze předejít. „Pravidelná vakcinace dětí je jedno z neúčinnějších a nejefektivnějších opatření v oblasti veřejného zdraví. Přetrvávající nerovnosti ve světě, výzvy z pandemie covidu-19 a nárůst nepravdivého informování o vakcínách ale přispěly k oslabení pokroku v imunizaci,“ řekl. Následkem toho bylo v roce 2023 téměř 16 milionů dětí, které nedostaly žádné očkování, většina z nich v subsaharské Africe a jižní Asii.

Výzkumníci doporučují, aby se všechny státy světa snažily posílit zdravotní služby pečující o děti a investovaly do boje proti dezinformacím, které se o očkování šíří. Upozorňují také na to, že by k vakcínám měli mít stejný přístup všichni lidé na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 6 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 8 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 11 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
včera v 17:01

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
včera v 13:16

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
včera v 12:03

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
včera v 11:07

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
včera v 10:16

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.