Děti se učí jazyky ještě dřív, než vědci předpokládali, ukázala studie

Už ve věku pouhých čtyř měsíců se u dětí rozvíjí schopnost vnímat detaily jazyků. Vědci v nové studii popsali i mechanismus, jak se mladý lidský mozek učí vnímat odlišnost jednotlivých hlásek.

„Děti jsou jako malí detektivové, kteří neustále shromažďují stopy o okolním světě. Pokud jste si někdy všimli, že se na vás dítě při mluvení dívá, je to proto, že vnímá víc než jen zvuky – učí se totiž, jak vznikají,“ popisuje na webu The Conversation jazykovědkyně Eylem Altuntasová. Právě tomuto se věnoval její nový výzkum.

Lingvistka popsala, že tento proces začíná už v pouhých čtyřech měsících věku, což podle ní otřásá zažitým názorem, že se děti učí tyto vzorce až poté, co se „naladí“ na svůj rodný jazyk v době mezi šestým a dvanáctým měsícem věku. Vědkyně věří, že její objev nejenže pomůže lépe pochopit, jak si lidé osvojují svůj základní komunikační nástroj, ale pomůže i konkrétním lidem zlepšit život – jde hlavně o děti, u nichž hrozí vývojové opoždění řeči.

Mozek jako počítač

V době, kdy kojenec dosáhne prvních narozenin, má už sluch naladěný na svůj mateřský jazyk. Tento proces jazykovědci nazývají percepční ladění. Mozek během něj třídí zvuky, které kolem sebe zaznamenává a zaměřuje se pak na ty, které považuje za nejdůležitější.

V prvních šesti měsících života děti dokážou rozlišit i zvuky jazyků, které dosud nikdy neslyšely. Mohou například rozlišovat určité kontrasty hindštiny, které jsou pro anglicky mluvící dospělé náročné, nebo identifikovat jedinečné tóny v mandarínštině, i když vyrůstají v anglicky mluvící domácnosti. Dospělí to už nesvedou. „Tato neuvěřitelná schopnost netrvá věčně. Mezi šestým a dvanáctým měsícem se děti začínají specializovat na zvuky, které slyší nejčastěji. U samohlásek se toto dolaďování začíná projevovat přibližně v šesti měsících, zatímco u souhlásek až po deseti měsících,“ upřesňuje Altuntasová, jejíž studii vydal odborný časopis Developmental Science.

Děti tedy zpočátku vnímají všechny zvuky, ale tím, jak některé poslouchají od svých rodičů častěji, přichází o citlivost vůči těm, jež vnímají jen málo. Například Japonci tak nevidí rozdíl mezi hláskami R a L. Až doposud si vědci mysleli, že tento proces zužování je nutný k tomu, aby se děti mohly začít učit složitější jazykové dovednosti, jako je třeba rozdíl mezi znělými a neznělými hláskami.

„Naše studie ale ukázala, že děti už ve čtyřech měsících se učí, jak se hlásky fyzicky tvoří, a to dlouho předtím, než začne toto zužování,“ vysvětluje lingvistka.

Odezírají ze rtů

Podle ní je tento proces učení podobný tomu, jako když dospělý člověk poslouchá cizince, kterému nerozumí. Přesto může vědomě sledovat, jak se pohybují jeho rty a další části ústrojí, jež je zodpovědné za artikulaci. Čtyřměsíční děti dělají to stejné, ale nevědomě.

Vědci z Western Sydney University pod vedením Altuntasové to prokázali při experimentu s 34 dětmi ve věku od čtyř do šesti měsíců, s nímž rodiče souhlasili. Spočíval v pokusu se dvěma neexistujícími jazyky, které se od sebe lišily podobou některých souhlásek. Detaily jsou poměrně složité, zájemci je najdou přímo ve studii – výsledek ale ukázal, že děti se aktivně učí pravidla jazyků (i těch vymyšlených) a spojují si je s tím, co pozorují ve svém okolí.

„Zjednodušeně řečeno to znamená, že ve čtyřech měsících dokážou spojit body mezi zvukem a zrakem. Tato raná schopnost rozpoznat vzorce ve vytváření zvuků je základem pro pozdější učení jazyka. Jejich mozek jako by si už připravoval půdu pro vyslovení prvních slov,“ doplňuje Altuntasová.

Tento objev podle ní mění to, co si jazykovědci mysleli o učení se jazykům na začátku lidského života. Naznačuje, že děti začínají rozpoznávat vzorce již ve čtyřech měsících, tedy mnohem dříve, než začnou mezi šestým a dvanáctým měsícem věku vnímat specifické zvuky své mateřštiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...