Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Nahrávám video

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.

Srpnová vlna extrémních veder sice skončila, ale potřebné srážky zatím nedorazily. Předpovědní modely počítají s jejich příchodem od pondělí; kde přesně spadnou a v jakých úhrnech, ale zatím nelze přesně předpovědět. V návaznosti na to se poté bude vyvíjet i úroveň sucha.

Současná situace má dvě příčiny. Tou hlavní jsou vysoké teploty, kvůli nimž se odpaří víc vody, než je běžné. Při třicetistupňových teplotách a jasné obloze se z hladiny běžného rybníka může odpařit víc než centimetrová vrstva vody denně. Současně ale tuzemsko zažívá zásadní nedostatek srážek. Na řadě míst nepršelo už několik týdnů, což jasně ukazuje následující mapa.

Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu pro ČT24 uvedl, že nedostatek srážek je v Česku prakticky všude – s výjimkou horských oblastí. Kombinace nedostatku letošních srážek s tím, že málo pršelo i vloni, už podle něj způsobuje vážnou situaci.

Nahrávám video

Podle bioklimatologa Miroslava Trnky letošek spolu s loňskem vytváří výraznou suchou epizodu. „Zatím stále nedosahujeme nejnižších hodnot, které jsme měli na vrcholu poslední suché epizody z let 2015 až 2019. Ale rok ještě neskončil. Už nyní je jasné, že v některých částech Česka bude mít sucho negativní dopad na zemědělskou produkci, přírůstky stromů a jejich kondici,“ sdělil Trnka.

Mimořádnost sucha přibližuje níže vložená mapa, která vychází z dat všech srážkoměrných stanic v tuzemsku, které zveřejňují údaje každý den. Tyto stanice sledují, kolik vody dopadne na metr čtvereční, takže dobře ukazují, kolik jí nyní chybí oproti normálu. Tento údaj se ukáže při kliknutí na jednotlivé stanice:

Bez rizika sucha je v Česku aktuálně pouze 0,2 procenta celého území, snížená úroveň půdní vláhy, což je druhý nejnižší ze sledovaných stupňů sucha, panuje na 0,7 procenta území. „Letošek bude nejspíš patřit mezi nejsušší roky, což je výsledek vysoké teploty a relativně nízkých srážek. Ty jsou v závislosti na regionu jedny z nejnižších od roku 1961,“ doplnil Trnka.

Nedostatek vody je podle Daňhelky tak velký také proto, že sucho je ve všech vrstvách půdy. Takže když naprší, vláhu spotřebují rostliny a voda nemá šanci dostat se hlouběji. „Spadnou-li nějaké srážky teď, vezme je vegetace a současně je velmi silně odčerpává výpar. Nemají tak šanci dostat se do podzemních vod nebo do vodních toků,“ upřesnil hydrometeorolog.

Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961–2015
Zdroj: Intersucho

Co bude dál?

Nikdo nemůže garantovat, že následující podzim a zima budou na srážky bohaté a zvládnou tak vodu v Česku doplnit. Jaký bude další vývoj, je dle Daňhelky složité říci. „Můžeme pouze sledovat, co se dělo v historii, kdy se podobné extrémy objevily. Asi nejvýraznější sucho, které se projevilo na povrchových vodách, se odehrálo roku 1874,“ říká vědec. „Bylo na Labi a na Vltavě a vedlo ke vzniku pozorování a měření vody u nás. Bylo také výsledkem dlouhotrvající suché epizody, která začala už v padesátých letech devatenáctého století. Přestože tehdy byly občas i povodně, šlo o dopady dlouhodobého nedostatku vody,“ vysvětluje expert.

Minima, která pozorujeme letos, se podle něj blíží rekordům z roku 1874 – samozřejmě s výjimkou Labe a Vltavy, které mají zásoby v přehradách. „Ale i v případě Vltavské kaskády vidíme, že se dostáváme do stavu, který jsme za dobu její existence ještě nezažili. Pokles hladiny asi o metr během jediného týdne bude vyžadovat zapojení objemu Slap, které byly doposud pohodlnou zásobárnou,“ upozornil Daňhelka.

Kolik by muselo napršet, aby to situaci zlepšilo? Hydrometeorolog nabízí srovnání s rokem 2015, kdy panovalo podobné sucho jako letos. Tehdy začalo pršet asi v polovině srpna, srážky přitom byly mimořádně vydatné a na některých místech dosahovaly padesátileté vody. To se projevilo na vodních tocích velice málo, kvůli suchu se řeky nedostaly do povodňového stavu. Vědec by si každopádně přál, aby deště nebyly přívalové, ale spíše pomalé a klidné. A ideálně zároveň dlouhodobé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 13 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.