Vědci už roky předpokládají, že mořští kytovci nemají rádi sonar. Podle řady výzkumů by měl mít negativní dopad na jejich chování. Dokonce bývá někdy spojován s chováním sebevražedným, kdy velryby a delfíni končí mrtví na pobřeží. Celý fenomén je ale zatím nedostatečně prozkoumaný. Změnit se to teď pokusili přírodovědci z Kalifornské univerzity v Santa Cruz.
Přírodovědci ze Santa Cruz jako první změřili behaviorální reakce mořských savců na vojenský sonar. To znamená, že přímo sledovali změny v chování těchto zvířat, když je zasáhlo vlnění způsobené sonarem.
Výzkum byl svým rozsahem bezprecedentní. Mezinárodní tým sledoval vzorky 34 skupin delfínů, které měly tisíce jedinců. V těchto experimentech byly v pečlivě kontrolovaných podmínkách aktivovány simulované i operační vojenské sonary. Vědci vytvořili rovněž kontrolní podmínky, v nichž se zvířata žádnému vlnění nevystavila. Mohli tak sledovat, jak se liší reakce kytovců na různé druhy sonarů.
Tým přitom využil široké spektrum metod – snímkování z dronů, podvodní odposlechy i vizuální pozorovatele na břehu. Právě díky spojení více přístupů na sledování stejných skupin zvířat získal mnohem více informací než kdokoliv jiný. A výsledek?
„Vidíme jasné důkazy akustických reakcí – například drobné změny v pohybu, včetně cíleného, trvalého a silného vyhýbání se zdroji zvuku. A také se to projevuje ve změnách skupinových konfigurací,“ popsal hlavní autor výzkumu Brandon Southall. Pod pojmem „změna skupinové konfigurace“ se dá představit to, jak se smečka delfínů pohybuje oceánem.
Co trápí delfíny
„Tyto změny chování se sice objevují a přetrvávají v různém časovém měřítku, jsou ale podle autorů překvapivé v tom, že delfíni reagují na mnohem nižší frekvence, než se předpokládalo,“ tvrdí autoři. To může mít značný dopad, protože současné regulace sonarů se těchto nižších frekvencí netýkají. „Tato zvířata jsou zjevně mnohem citlivější na hluk, než jsme si mysleli.“
„Pochopení toho, jak tato zvířata reagují na tyto typy akustických signálů, je důležité pro zmírnění dopadů, které tento typ rušení může mít na sociální zvířata, která se spoléhají na akustiku při komunikaci, krmení a dalších kritických aspektech svého života,“ dodala spoluautorka studie Caroline Caseyová.
Vědci nicméně nejsou schopni říci, jestli má sonar podobné dopady i na jiné druhy kytovců, než na delfíny. To tato studie nebyla schopna měřit.
