Čínští vědci vysvětlili záhadu hnědých pand

Vědcům se podařilo odhalit příčinu hnědého zbarvení srsti některých pand velkých, podle nich za to může chybějící úsek DNA. Informoval o tom odborný časopis Nature.

Čínskou veřejnost už několik let fascinuje jediná hnědobílá panda jménem Čchi-caj chovaná v zajetí. Výzkumníci ji nalezli opuštěnou v přírodě. Nyní žije ve Středisku pro chov a ochranu divokých zvířat Lou-kuan-tchaj.

Vědci odhalili příčinu neobvyklého zbarvení srsti díky genetickým informacím tří trojic, které se skládaly z rodičovského páru a mláděte, spojených se dvěma hnědými pandami Čchi-caj a Tan-tan. Dále zkoumali genom 29 černobílých zvířat.

Autoři studie, která vyšla v odborném časopisu PNAS, se domnívají, že hnědě zbarvené pandy mají identické kopie genu Bace2, který souvisí s pigmentací. Díky genetickému sekvenování, pomocí kterého se zjišťuje pořadí nukleonových bází v DNA, se potvrdilo, že oběma kopiím chybí u hnědých pand stejný úsek 25 párů bází.

Tým vědců také zjistil, že ve srovnání s chlupy černobílých pand mají ty hnědé zřejmě méně takzvaných melanozomů, což jsou organely zodpovědné za pigmentaci chlupů a kůže.

„Průlomem této práce je zjištění, že ke změně zbarvení může vést i chybějící gen či genetický segment,“ uvedl evoluční genetik Š' Pcheng. „Z pohledu genetiky jde o zcela nový objev,“ dodal. Vědecký tým nyní plánuje prozkoumat, jak absence 25 párů bází vede ke změnám ve velikosti a počtu melanozomů u hnědých pand.

Výjimečné pandy

První zdokumentovaná hnědá panda Tan-tan už zemřela. V historii bylo zaznamenáno jen sedm takto zabarvených pand, všechny pocházely z pohoří v čínské provincii Šen-si.

Výsledky studie lze pravděpodobně vztáhnout i na divoce žijící pandy, dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 17 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 4 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 21 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 23 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...