Čeští vědci chtějí léčit deprese psilocybinem, látkou obsaženou v lysohlávkách

Nahrávám video

Lidem s depresí může pomoci nová experimentální léčba. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) budou zkoumat a porovnávat účinky halucinogenu z lysohlávek jako antidepresiva. Jedná se o látku zvanou psilocybin, srovnávat ji budou jako první v Evropě s již používaným antidepresivem s rychlým nástupem účinku, ketaminem. Podle odhadů žije v Česku minimálně půl milionu obyvatel s depresí.

Psilocybin je dle výzkumů i výsledků terapií bezpečnou látkou pro podání lidem. Odborníci předpokládají, že oproti ketaminu bude mít pravděpodobně delší antidepresivní účinek. „Ve druhé fázi klinického hodnocení budeme hodnotit účinnost a dobu trvání antidepresivního účinku psilocybinu v porovnání s ketaminem. Studie je dvojitě zaslepená, tedy ani pacient, ani zkoušející lékař neví, kdo jakou látku dostane,“ uvedl lékař Tomáš Páleníček z NUDZ.

Účinky psilocybinu mohou podle dosavadních výzkumů trvat několik měsíců, pacienty budou výzkumníci kontaktovat i po šesti a 12 měsících, aby účinky ověřili. Vědci chtějí také podrobněji prozkoumat samotný mechanismus účinku pomocí neurozobrazovacích metod EEG a funkční magnetické rezonance (fMRI).

Jak bude probíhat výzkum

Do studie bude zařazeno 60 dospělých hospitalizovaných pacientů se středně těžkou až těžkou depresí, která neodpovídá na běžnou léčbu. Pacienti budou muset splňovat řadu kritérií a dodat doporučení od ambulantního psychiatra. „Pokud půjde vše podle plánu, doufáme, že prvního pacienta budeme moci zařadit na podzim letošního roku,“ dodal Páleníček.

Podle Světové zdravotnické organizace trpí depresí více než 300 milionů lidí na celém světě a deprese je dle organizace čtvrtou hlavní příčinou zdravotních obtíží lidí po celém světě.

Odborníci uvádějí, že zhruba na 20 až 30 procent pacientů s depresí nezabírají nasazené léky ani psychoterapie. Vědci z NUDZ proto pracují na tom, aby bylo možno využít takzvanou psychedeliky asistovanou terapii v léčbě deprese.

Využívají se při ní látky, které vyvolávají dočasný stav změněného vnímání a prožívání. Po odeznění akutního stavu po kontrolovaném užití některých psychedelik následuje dle vědeckých poznatků téměř okamžité zlepšení nálady, které může být průlomem v léčbě dlouhodobě depresivních pacientů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
8. 6. 2026
Načítání...