Čeští studenti se mohou stát superhrdiny jazykovědy. Stačí, když zachrání mizející dialekty

„Staň se superdialektologem!“ Tak se jmenuje nový projekt, který spouští Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR. Jeho cílem je zachránit nářečí a zmapovat současnou češtinu. Mohou se ho zúčastnit žáci a studenti ve věku deset až devatenáct let.

„Bedruška, medrunka, verunka, kokorunka, pinkalinka, bábrlinka, pólinka, mandelinka… Nebo berušce říkáš jinak?“ Tak zní otázka uvedená v letáku, jehož účelem je nalákat mladé odvážlivce ke spolupráci na dialektologické misi. Školáci a žáci v něm pomůžou jazykovědcům při mapování stavu současné češtiny. A přitom třeba zachrání mizející nářečí neboli dialekty.

„Staň se superdialektologem!“
Zdroj: AV ČR

Zapojit se mohou jednotlivci, menší skupiny i celé školní třídy. Budou k tomu potřebovat mobilní telefon nebo diktafon a také respondenty, ideálně prarodiče či další příbuzné a známé. Uzávěrka je 30. dubna 2024 přes formulář na webu k projektu

„Nositeli tradičních nářečí jsou v dnešní době primárně lidé příslušející ke starším generacím. Pokud se nám podaří oslovit jejich vnučky a vnuky, můžeme z toho těžit všichni – my touto cestou získáme nahrávky, ke kterým bychom se třeba jinak vůbec nedostali, a zároveň tak vznikne příležitost, aby si různé generace popovídaly a sdílely mezi sebou příběhy,“ uvedla Marta Šimečková z Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Jak se stát dialektologickým superhrdinou

Jedním z cílů akce je zdokumentovat, a tím i uchovat pro další generace pomalu mizející nářečí z různých koutů České republiky. Zapojení školáci také rozšíří zvukový archiv jazykovědců a přispějí tak do budované nářeční fonotéky, podle Šimečkové první svého druhu v Česku.

Zájemci o misi mohou oslovit prarodiče, strýčky, tety, sousedy nebo známé. Podle Šimečkové je jen potřeba zajistit tiché prostředí a spustit nahrávání. „Mohou si povídat o čemkoli a nahrávka by měla trvat zhruba 30 minut. Máme také připravené tipy na otázky, kdyby někomu témata došla,“ dodala. Lze zaslat i nahrávky promluv mládeže nebo lidí střední generace. Výzva tak podle vědců může sloužit k prohlubování mezigeneračních kontaktů a ke zlepšení komunikačních schopností žáků.

Zapojení lidé mohou mimo jiné vyhrát exkurze na vědeckých pracovištích, zážitek na leteckém simulátoru nebo knižní balíčky.

Kdy vznikla nářečí

Nářečí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se dělí podle výsledků vývoje pračeských samohlásek „ý“ a „ú“. Tyto změny přitom nastávaly mezi 16. a 18. stoletím. Vydělují se tak jednak nářeční skupiny, v nichž došlo ke změně „ý“ v „ej“ a „ú“ v „ou“, případně k následné změně „ej“ v „é“ a „ou“ v „ó“, jednak nářeční skupiny, v nichž zůstávají původní samohlásky „ý“ a „ú“ uchovány. Na základě těchto změn se u nás rozlišují čtyři základní nářeční skupiny:

  1. česká nářečí v užším smyslu (mouka, starej)
  2. nářečí středomoravská (móka, staré)
  3. nářečí východomoravská (múka, starý)
  4. nářečí slezská (muka, stary)
Rozdělení českých nářečí
Zdroj: AV ČR

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...