Čeští celníci vycvičí šest psů, kteří poznají člověka s covidem-19

Nahrávám video

Celníci vycvičí šest psů, kteří poznají člověka s covidem-19. Působit budou na letišti nebo také v domovech pro seniory. K výcviku psovodi využívají novou tréninkovou halu v Kněževsi u Prahy. „Náš cíl je dokončit výcvik do konce roku,“ oznámil v pondělí Petr Müller, který má u celní správy na starosti služební kynologii.

Mezi šesti vybranými psy jsou ti, kteří slouží už několik let, ale i mladí psi. Reprezentují plemena belgický ovčák malinois a německý ovčák, ale jsou mezi nimi také kříženci.

Kvůli potřebě rychlého výcviku byli podle Müllera vybráni psi, kteří mají služební výcvik hotový a je třeba je jen doučit označovat další kategorii pachu. Další dva noví by podle něj mohli být vycvičeni na jaře.

V nové hale je potřebné zázemí včetně skladu výcvikových vzorků, ochranných pomůcek i ionizace. Při výcviku používají psovodi i ochranné obleky, které běžně používají i zdravotníci. Zkušenosti si vyměňují s kolegy ze zahraničí. Jaké typy vzorků pro výcvik budou psovodi používat, zatím nezveřejnili. Další podrobnosti o systému chtějí sdělit, až se výcvik psů bude blížit ke konci.

Psi proti covidu

O schopnostech psovitých šelem odhalit podle pachu příznaky různých nemocí se mluví už dlouho, proto se již od začátku covidové pandemie začalo s výcvikem psů i na zjišťování této choroby.

V polovině října se ve výzkumu, který byl na tom celnickém zcela nezávislý, po více než půlroce podařilo kynologovi Gustavu Hotovému a jeho týmu ověřit u psů schopnost poznat čichem lidi nakažené novým typem koronaviru a u vycvičených psů metodu vyzkoušet.

Kynolog zvířata nechal rozeznávat vzorky pachů zdravých lidí a neinfekční vzorky nakažených. Vzorky pro výzkum mu poskytovala pražská Nemocnice na Bulovce, nyní hledá kynolog z Mostecka nového partnera, protože Bulovka nemůže vzorky pro výzkum lidem dál odebírat. 

Vycvičil zatím dva psy, další připravuje. Psi museli čichem rozpoznat vzorek nakaženého od ostatních a určit správný vzorek třeba zaštěkáním nebo tím, že se lehli. Využití v praxi by mohlo vypadat i tak, že pacient s podezřením na nákazu covidem-19 by si odebral vzorek k očichání psem doma sám. Otřel by se látkou a dal ji do sterilní sklenice.

„Každý si může udělat odběr z pohodlí domova a předat ho kurýrovi v nějakém kontejneru. Do několika hodin by byl známý výsledek, rozlišení psovi trvá několik vteřin,“ vylíčil Hotový. Denně by tak podle kynologa bylo možné posoudit až 20 tisíc vzorků.

Gustav Hotový cvičí své psy na vyhledávání covidu
Zdroj: ČTK

Bulovka mu dodávala odebrané vzorky od jara. Kynolog zdůraznil, že kvůli pokračování výzkumu psi musejí mít vzorky stále k dispozici. „Mohli by své dovednosti zapomenout,“ uvedl. Výcvik by pak podle něj musel začít od nuly. Hotový se obrátil i na ministerstvo zdravotnictví.

Kynolog upozornil, že rozlišit zdravého člověka od nemocného je něco jiného než vyhledání nakažené osoby. Ve Finsku totiž údajně umějí cvičení psi nákazu u lidí odhalit, pracují tak na letišti v Helsinkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...