Česká expedice objevila největší podzemní termální jezero světa

Český vědecký tým objevil v jižní Albánii, v oblasti Vromoner u hranic s Řeckem, největší podzemní termální jezero na světě. Dostalo jméno podle české nadace, která expedici finančně podpořila.

Už v roce 2021 čeští vědci narazili na rozsáhlý podzemní systém s termálními prameny. „Podle vysokého sloupce páry vycházejícího z vápencového masivu se nám podařilo nalézt přes sto metrů hlubokou propast. Nazvali jsme ji Atmos. Na dně jsme objevili silný termální přítok a rozlehlé jezero. Aby tento fenomenální objev mohla česká věda prezentovat, bylo nutné provést vědecký výzkum a přesná měření,“ uvedl vedoucí Expedice Neuron Atmos, Marek Audy.

Jezero Neuron, pojmenované na počest Nadace Neuron, která výzkum finančně podpořila částkou 988 tisíc korun, je světovým unikátem. S délkou 138,3 metru, šířkou 42 metrů a obvodem 345 metrů pojme 8335 kubických metrů termální minerální vody. Tento úkaz prošel důkladným hydrogeologickým výzkumem, který potvrdil jeho výjimečnost. Pro srovnání: velikost jezerního dómu je třikrát větší než hlavní sál Národního divadla v Praze.

Podle Audyho jsou to velmi atypické jeskyně, jež vznikají vodou, která proudí z obrovských hloubek. „Je to minerální, termální voda, která je nasycená sirovodíkem, sulfanem. Jakmile se při styku se vzduchem, s atmosférickou vodou, okysličí, tak vniká kyselina sírová,“ popisuje je Audy. Ta podle něj naleptává vápencové stěny a mění je na sádrovec.

„Takže tam vznikají krásné sádrovcové krystaly a nebo takové sádrovcové šupinky a ty opadávají zase zpět do vody, která vyvěrá do řeky Sarandaporo, jež je kousíček od těch jeskyní. Jakmile ty šupiny opadají ze sádrovce, tak se odkrývá zase čistá vápencová stěna a ten proces se opakuje,“ doplňuje vědec.

Tento princip vzniku jeskyní je podle něj docela raritní, podobně totiž vzniká jen několik promile jeskyní na celé planetě. „U nás takovou jeskyní je Hranická propast, kde ovšem tu chemickou práci nevykonává sirovodík, ale kysličník uhličitý,“ zakončuje Audy.

Moderní technologie pomohly

V rámci expedice vědci použili nejmodernější technologie, včetně mobilního lidarového skeneru, který jim umožnil podrobně zmapovat podzemní prostory. „Je to přístroj GeoSlam, prakticky nejmodernější přístroj na dokumentaci jeskyní. Je to revoluce v mapování jeskyní,“ doplnil Audy.

Precizní geodetická měření vedla ke vzniku podrobné mapy jeskyně Atmos, včetně dalších jeskyní Sulfur, Breška a Kobyla, objevených už v roce 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 8 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 10 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 13 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...