Bakterie v zubním plaku se množí explozivní rychlostí

Bakterie se v lidských ústech rozmnožují raketovou rychlostí. Vytvářejí jakési ježky, pomocí nichž se pak šíří další druhy mikroorganismů. Dohromady tak vzniká bohatý a pro člověka nebezpečný zubní plak.

V lidských ústech se ukrývá pozoruhodný a nesmírně pestrý svět. V této džungli žije přes pět stovek různých druhů organismů – obývají ji predátoři i kořist, má své „hlavní hráče“ i tvory, kteří živoří na periferii a vzchopí se, jenom když dostanou nějakou výjimečnou příležitost. Člověk do tohoto ekosystému vstupuje každý den, když pomocí zubního kartáčku a pasty miliardy těchto tvorečků v zubním plaku zničí.

Přestože má tento prostor zásadní vliv na lidské zdraví, stále ještě je až příliš neznámý a nepoznaný. Americký výzkum teď popsal jednu známou část tohoto ekosystému, který se zdál docela dobře zdokumentovaný, ale ukázalo se, že ve skutečnosti byl znám poměrně špatně.

Deštný prales v ústech

Přežít v místech, jako jsou lidská ústa, není snadné. Na živé organismy tam působí spousta přirozených chemických látek, jež mají za úkol udržovat prostor čistý. Mikroorganismy se seskupují ve společenstvích, která jim poskytují ochranu – říká se jim biofilmy. Tím nejznámějším je právě zubní plak. Téměř všechny bakterie v biofilmech v ústech rostou tak, že se dělí na dvě části, přičemž z jedné mateřské buňky vznikají dvě dceřiné.

Nový výzkum ale odhalil neobvyklý mechanismus dělení buněk u Corynebacterium matruchotii, jedné z nejběžnějších bakterií žijících v zubním plaku. Tato vláknitá bakterie se nejen dělí na dvě dceřiné, ale rozděluje se na více buněk najednou, což je velmi vzácný proces.

Vědci pozorovali, že se buňky této bakterie dělí až na čtrnáct různých buněk najednou, v závislosti na délce původní mateřské. Tyto buňky také rostou pouze na jednom pólu vlákna mateřské buňky. Podle vědců tato dlouhá vlákna rychle se množící bakterie v biofilmu slouží jako jakési lešení, pomocí nějž se pak drží, a tedy i šíří i další druhy bakterií.

„Útesy mají své korály, lesy mají stromy a zubní plak v našich ústech má Corynebacterium. Buňky Corynebacterium v zubním plaku jsou jako velký, košatý strom v lese; vytvářejí prostorovou strukturu, která poskytuje životní prostředí mnoha dalším druhům bakterií v jejich okolí,“ uvedla spoluautorka článku Jessica Mark Welchová.

„Tyto biofilmy jsou jako mikroskopické deštné pralesy. Bakterie v těchto biofilmech se při svém růstu a dělení vzájemně ovlivňují. Myslíme si, že neobvyklý buněčný cyklus C. matruchotii umožňuje tomuto druhu vytvářet tyto velmi husté sítě přímo v jádru biofilmu,“ doplnil ji hlavní autor studie Scott Chimileski.

Nejen ústa

Vědci objevili už před několika lety v zubním plaku struktury, jimž dali přezdívku ježci. A už tehdy se také ukázalo, že základ struktury těchto mikroskopických bodlinatců tvoří právě vláknité buňky C. matruchotii.

Nový výzkum se pomocí moderních mikroskopů podíval na to, jak vlastně struktury ježků vznikají – jak rostou. Vědci dokázali sledovat, jak tento mikrobiální prales roste, a to včetně dělení jednotlivých buněk. Ukázalo se, že množení těchto bakterií je nesmírně efektivní, kolonie C. matruchotii mohou narůst až o půl milimetru za den.

Výsledky výzkumu se mohou v budoucnu dát využít také v jiných oborech. Výše popsané bakterie totiž neobývají jen ústní dutinu, ale také další místa na lidském těle – vyskytují se například na kůži a také uvnitř dutiny nosní. Tam se ale zřejmě, podle dosavadních výzkumů, dělí standardně jen na dvě části a také tvoří mnohem kratší tyčinky. Vědci předpokládají, že za jejich odlišným chováním stojí extrémní podmínky v zubním plaku. Ale jaké konkrétně, na to budou muset teprve přijít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 13 hhodinami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 19 hhodinami

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 19 hhodinami

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
9. 9. 2026

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
9. 9. 2026

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
9. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.