Bakterie v zubním plaku se množí explozivní rychlostí

Bakterie se v lidských ústech rozmnožují raketovou rychlostí. Vytvářejí jakési ježky, pomocí nichž se pak šíří další druhy mikroorganismů. Dohromady tak vzniká bohatý a pro člověka nebezpečný zubní plak.

V lidských ústech se ukrývá pozoruhodný a nesmírně pestrý svět. V této džungli žije přes pět stovek různých druhů organismů – obývají ji predátoři i kořist, má své „hlavní hráče“ i tvory, kteří živoří na periferii a vzchopí se, jenom když dostanou nějakou výjimečnou příležitost. Člověk do tohoto ekosystému vstupuje každý den, když pomocí zubního kartáčku a pasty miliardy těchto tvorečků v zubním plaku zničí.

Přestože má tento prostor zásadní vliv na lidské zdraví, stále ještě je až příliš neznámý a nepoznaný. Americký výzkum teď popsal jednu známou část tohoto ekosystému, který se zdál docela dobře zdokumentovaný, ale ukázalo se, že ve skutečnosti byl znám poměrně špatně.

Deštný prales v ústech

Přežít v místech, jako jsou lidská ústa, není snadné. Na živé organismy tam působí spousta přirozených chemických látek, jež mají za úkol udržovat prostor čistý. Mikroorganismy se seskupují ve společenstvích, která jim poskytují ochranu – říká se jim biofilmy. Tím nejznámějším je právě zubní plak. Téměř všechny bakterie v biofilmech v ústech rostou tak, že se dělí na dvě části, přičemž z jedné mateřské buňky vznikají dvě dceřiné.

Nový výzkum ale odhalil neobvyklý mechanismus dělení buněk u Corynebacterium matruchotii, jedné z nejběžnějších bakterií žijících v zubním plaku. Tato vláknitá bakterie se nejen dělí na dvě dceřiné, ale rozděluje se na více buněk najednou, což je velmi vzácný proces.

Vědci pozorovali, že se buňky této bakterie dělí až na čtrnáct různých buněk najednou, v závislosti na délce původní mateřské. Tyto buňky také rostou pouze na jednom pólu vlákna mateřské buňky. Podle vědců tato dlouhá vlákna rychle se množící bakterie v biofilmu slouží jako jakési lešení, pomocí nějž se pak drží, a tedy i šíří i další druhy bakterií.

„Útesy mají své korály, lesy mají stromy a zubní plak v našich ústech má Corynebacterium. Buňky Corynebacterium v zubním plaku jsou jako velký, košatý strom v lese; vytvářejí prostorovou strukturu, která poskytuje životní prostředí mnoha dalším druhům bakterií v jejich okolí,“ uvedla spoluautorka článku Jessica Mark Welchová.

„Tyto biofilmy jsou jako mikroskopické deštné pralesy. Bakterie v těchto biofilmech se při svém růstu a dělení vzájemně ovlivňují. Myslíme si, že neobvyklý buněčný cyklus C. matruchotii umožňuje tomuto druhu vytvářet tyto velmi husté sítě přímo v jádru biofilmu,“ doplnil ji hlavní autor studie Scott Chimileski.

Nejen ústa

Vědci objevili už před několika lety v zubním plaku struktury, jimž dali přezdívku ježci. A už tehdy se také ukázalo, že základ struktury těchto mikroskopických bodlinatců tvoří právě vláknité buňky C. matruchotii.

Nový výzkum se pomocí moderních mikroskopů podíval na to, jak vlastně struktury ježků vznikají – jak rostou. Vědci dokázali sledovat, jak tento mikrobiální prales roste, a to včetně dělení jednotlivých buněk. Ukázalo se, že množení těchto bakterií je nesmírně efektivní, kolonie C. matruchotii mohou narůst až o půl milimetru za den.

Výsledky výzkumu se mohou v budoucnu dát využít také v jiných oborech. Výše popsané bakterie totiž neobývají jen ústní dutinu, ale také další místa na lidském těle – vyskytují se například na kůži a také uvnitř dutiny nosní. Tam se ale zřejmě, podle dosavadních výzkumů, dělí standardně jen na dvě části a také tvoří mnohem kratší tyčinky. Vědci předpokládají, že za jejich odlišným chováním stojí extrémní podmínky v zubním plaku. Ale jaké konkrétně, na to budou muset teprve přijít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 13 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...