Australští vědci navrhují diskuzi o genetické úpravě lidských embryí

Úprava neboli editace lidských embryí je v současné době nezákonná. Současně jde ale o pokrok ve vědě vpřed, který je tak rychlý, že se začínají objevovat otázky, kdy a jak tato omezení opustit.

Tým australských vědců z různých výzkumných institucí navrhuje, aby se začalo v odborné komunitě vážně mluvit o tom, jestli se nevyplatí upravovat lidská embrya. V rozsáhlém článku uvádějí, že by to mohlo vést ke snížení pravděpodobnosti vzniku chorob, které se složitě a dlouho léčí, náklady na léčbu postihují celou společnost, a přitom mají do značné míry dědičný původ.

Autoři explicitně zmiňují ischemickou chorobu srdeční, Alzheimerovu chorobu, depresivní poruchy, cukrovku nebo schizofrenii.

Věda už umí geneticky měnit lidská embrya

Věda učinila v průběhu 21. století zásadní pokrok ve schopnosti zasahovat do genomu, a to včetně toho lidského. Ukázalo se to hlavně roku 2018, kdy přišla na svět dvojčata Lulu a Nany. Čínský vědec Che Ťien-kchuej tehdy upravil dvě embrya ve snaze učinit děti odolnějšími vůči viru HIV. Jeho nelegální a neschválený experiment vyvolal rozsáhlé mezinárodní debaty, které se většinou shodly na tom, že existuje příliš mnoho neznámých a rizikových faktorů na to, aby se něco podobného dál zkoušelo.

Událost vedla k výzvám k přísnějším regulacím. A také k zatčení a následnému uvěznění čínského genetika, který byl za pokus zodpovědný.

Menší rozruch vzbudil případ dívky jménem Aurea Yenmai Smigrodzkiová, přestože má podobně velký význam. Narodila se roku 2020 jako první dítě, jež přišlo na svět díky takzvanému „embryonálnímu screeningu s využitím polygenního skóre“. Velmi zjednodušeně řešeno: její rodiče se rozhodli pro umělé oplodnění, soukromá firma otestovala geneticky všechna embrya, jež z něj vznikla, a vybrala to, které má nejmenší pravděpodobnost vzniku genetických poruch.

Genetické úpravy mohou zmírnit utrpení

Podle autorů úvahy jsou genetické nemoci značnou zátěží pro kvalitu života lidí, kteří jimi trpí, ale současně způsobují enormní finanční tlak na systémy zdravotní péče. „Řešení těchto problémů pomocí genetických zásahů nabízí slibnou cestu ke zmírnění lidského utrpení i ekonomické zátěže,“ zní závěr.

Ve studii publikované v časopise Nature použili vědci matematické modelování, aby posoudili dopady editace více variant DNA. Tedy zkusili simulovat, co by se stalo s organismem, kdyby se z něj pokusili geneticky odstranit více znaků, jež souvisejí s civilizačními nemocemi.

Studie ukázala, že by stačilo změnit pouhých deset míst v genomu, aby to vedlo k podstatnému snížení celoživotní pravděpodobnosti vzniku výše uvedených nemocí. Například úprava deseti variant genů spojených s Alzheimerovou chorobou by mohla snížit pravděpodobnost, že se objeví, asi desetinásobně. Podobné významné snížení bylo pozorováno u schizofrenie, diabetu 2. typu a ischemické choroby srdeční.

Nejen etické problémy

Současně se studií ale vyšel v Nature článek, který popisuje, proč touto cestou nejít. Mezi hlavní výhrady podle něj patří současná nepřesnost technologií editace genů, problémy s přesnou identifikací variant genů zodpovědných za změny a také možnost takzvaných pleiotropních účinků. Ta znamená hrozbu, že jeden upravený gen ovlivní jiný, což bude vést k nezamýšlenému účinku, který by mohl zhoršit nějaké jiné onemocnění.

Stanovisko také upozorňuje na řadu etických či sociálních problémů; právě ty jsou podle něj hlavním důvodem pro současný zákaz těchto technologií. Týkají se jak negativních společenských dopadů na takto upravené děti, ale současně i možných společenských změn, kdy by si finančně zajištění lidé „vyráběli“ kvalitnější potomky než je běžná populace.

Vědci chtějí využít čas, který jim zbývá

Vědci v komentáři v Nature tvrdí, že na úpravu lidských embryí jednou tak jako tak dojde. „Posledních několik desetiletí ukázalo, že technologické změny byly vždy rychlejší než jejich omezování, platilo to u atomové bomby a nyní u umělé inteligence. Diskuse o rizicích, přínosech, bezpečnosti, regulaci a transparentnosti musely vždy dohánět realitu. I když bude trvat ještě několik desetiletí, než bude možné vědu a technologie editace lidského genu aplikovat s přesností a ve velkém měřítku, jsou už na cestě; nejde o hypotetickou záležitost. Mezidobí by mělo být využito moudře. Společnosti musí být připraveny, chápat výhody i nebezpečí a vědět, co dělat, až tato doba nastane.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 3 hhodinami

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 4 hhodinami

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
před 20 hhodinami

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
před 23 hhodinami

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
včera v 10:21

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
včera v 06:00

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.