Astronomové objevili největší galaxii ve známém vesmíru

Alcyoneus je obří rádiová galaxie vzdálená od Země asi tři miliardy světelných let. S rozměry pěti megaparseků – tedy asi 16,3 milionu světelných let – je tedy řádově stokrát větší než Mléčná dráha, která se rozpíná na osmadvaceti tisících parsecích. Podle nové studie je Alcyoneus největší známou strukturou galaktického původu.

Objev ukazuje, jak málo astronomie tyto obří struktury zatím zná. Věda vůbec netuší, co je příčinou jejich neuvěřitelného růstu. Výzkum by mohl poskytnout cestu k lepšímu pochopení nejen obřích rádiových galaxií, ale i mezigalaktického prostředí, tedy té prázdnoty, v níž se galaxie pohybují.

Obří rádiové galaxie jsou pozoruhodné struktury, které se skládají z hostitelské galaxie – tedy shluku hvězd obíhajících kolem galaktického jádra v podobě supermasivní černé díry – a z kolosálních výběžků, jež ční z galaktického centra.

Tyto výtrysky způsobuje právě aktivní supermasivní černá díra v galaktickém centru. Ta sice pohltí většinu materiálu, který do ní spadne, ale ne všechen. Malá část z něj se dostane z vnitřní oblasti akrečního disku k pólům, kde je potom v podobě proudů ionizovaného plazmatu vyvržena do vesmíru rychlostí, která se významně blíží světelné.

Tyto proudy mohou urazit obrovské vzdálenosti, než se rozprostřou do jakýchsi laloků, jež produkují rádiové záření. Tento proces je dobře známý z více míst v kosmu, ostatně i Mléčná dráha má rádiové laloky. Záhadou ale je, proč v některých galaxiích narůstají do naprosto obřích rozměrů. A to se týká právě nově objevené galaxie Alcyoneus.

Neznámý gigant

„Objevili jsme něco, co je v projekci největší známou strukturou tvořenou jedinou galaxií – obří rádiovou galaxii s předpokládanou vlastní délkou asi pět megaparseků,“ konstatují autoři studie.

Zjistili, že se jedná o docela normální eliptickou galaxii, jejíž hmotnost dosahuje asi 240 miliard hmotností Slunce a v jejímž středu se nachází supermasivní černá díra o hmotnosti asi 400 milionů hmotností Slunce.

„Kromě geometrie je Alcyoneus podezřele obyčejný,“ poznamenávají astronomové ve studii, která zatím neprošla recenzním řízením. I to je ale důležité poznání: „K růstu velkých obrů tedy nejsou nutné velmi hmotné galaxie nebo centrální černé díry, a pokud je pozorovaný stav reprezentativní pro zdroj v průběhu jeho života, není nutný ani vysoký rádiový výkon.“

Co tedy udělalo z Alcyonea takového bumbrlíčka? Je možné, že se nachází v oblasti vesmíru, která má nižší hustotu než průměr, což by mohlo umožnit jeho expanzi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 7 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
včera v 09:00

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.