Američtí vědci laboratorně vytvořili lávu. A nechali ji explodovat s vodou

Explozivní experiment provedli geologové ze State University of New York v Buffalu. Ukázal, jak funguje základní interakce lávy a vody. Ta je sice v přírodě běžná, věda jí ale stále ještě přiliš dobře nerozumí.

Američtí geologové během experimentu vyrobili roztavením kamenů asi padesát litrů lávy a do ní následně pustili vodu. Výsledky zveřejnili v odborném časopise a publikovali je i veřejně ve formě videa (viz níže).

Přestože jde jen o první fázi delšího výzkumu, ukazuje, že během této interakce může občas docházet ke spontánním explozím. Vědci zatím přesný mechanismus těchto výbuchů nechápou, ale vědí už, že k nim může dojít jen v případě, pokud je vrstva lávy hluboká nejméně třicet centimetrů.

První z řady výbuchů

Experiment v Buffalu je jedním z největších, jaké v tomto oboru dosud proběhly. Zmiňovaná interakce se totiž zatím zkoumala jen na mnohem menším množství lávy v objemu kávového šálku. Podle německých vědců, kteří stojí za tímto pokusem, ale bylo takové množství zcela nedostatečné; láva se během pozorování nechovala realisticky a výsledky o její interakci s vodou mnoho neřekly.

Nový pokus pracoval s řádově větším množstvím lávy. To ale současně mělo dopad na počet opakování, která mohli vědci dělat; byl menší, než potřebovali, takže budou chtít v experimentu pokračovat.

Pokusů proběhlo celkem dvanáct, vodu nechali do lávy přitékat rychlostí mezi dvěma metry za sekundu a 10 metry za sekundu. Již nyní ale mají ověřené, že reakce mezi oběma hmotami jsou tím silnější, čím rychleji voda přitéká, a také v ohledu na to, jak silná vrstva lávy je.

Experiment jako cesta k predikci

„Pokud si představíte sopečnou erupci, je jasné, že při ní pracují velmi mocné síly – a že nejde o nic jemného,“ uvedl geolog Ingo Sonder, který se na pokusu podílel. „Naše experimenty studují základní fyziku, která probíhá v situacích, kdy se voda setká s lávou.“

Takový výzkum má velký význam pro lepší porozumění procesům, při nichž dochází k sopečným erupcím. Pokud vědci tyto procesy dostatečně pochopí, mohli by lépe předpovídat jak hrozbu vzniku těchto ničivých událostí, tak i míru toho, jakou hrozbou se mohou stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 8 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 17 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 17 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 18 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 19 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.