Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.

Autorem tohoto doporučení je bývalý prezident této velké oborové organizace Scot Glasberg. Podle něj jsou dosavadní studie o dlouhodobých pozitivních výsledcích značně slabé. „Neexistují žádné údaje, které by naznačovaly, komu operace prospěje a na koho bude mít negativní výsledek,“ řekl deníku The New York Times. „Vyžaduje to jistou opatrnost, což znamená odložit nebo odsunout tyto operace až do věku 19 let.“

Na tomto místě je důležité zdůraznit, že většina významných lékařských organizací v USA i nadále podporuje zákroky, které souvisejí se změnou pohlaví už pro teenagery. Jedná se o celou řadu procesů, mezi něž patří například takzvané blokátory puberty, hormony a ve vzácných případech také chirurgické operace. Podle nedávné studie v odborném časopisu JAMA podstoupilo v letech 2016 až 2020 přibližně 3700 pacientů ve věku 18 let a mladších operaci změny pohlaví, nejčastěji šlo o odstranění prsou.

Změna politického prostředí

Změna postoje je sice odborná, ale nutně bude vykládaná politicky – přichází totiž v době rostoucího tlaku ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Ta rozhodnutí ocenila a náměstek ministra zdravotnictví Jim O'Neill ho označil za „další vítězství biologické pravdy“.

Důležitý je také další kontext: loni v létě Nejvyšší soud USA povolil dlouhodobě konzervativnímu a republikánskému státu Tennessee uplatňovat omezení lékařské péče pro transgender mládež, čímž umožnil podobná omezení ve více než dvaceti státech USA. V prosinci Trumpova administrativa také oznámila, že ukončí federální financování nemocnic, které poskytují lékařskou péči transgender nezletilým.

Tento proces, kdy se vědci a lékaři dívají na změny pohlaví opatrněji, neprobíhá jen ve Spojených státech. Také další země, včetně Británie, Finska a Norska, už nějakým způsobem omezily péči související se změnami pohlaví pro mladé lidi.

Politika, věda, nebo obojí?

Další rovinu problému naznačil pro New York Times expert na transgender medicínu Ross MacKinnon, který se tomuto tématu věnuje na kanadské York University v Torontu. Podle něj změny odráží nejen politický tlak, ale také rostoucí právní rizika pro odborníky v této oblasti. Přibývá totiž případů, kdy lidé, kteří některý z těchto zákroků podstoupili, změny později litují a žalují lékaře, kteří operaci provedli.

Právě minulý týden se newyorská porota postavila na stranu ženy, která tvrdila, že mastektomie (chirurgické odstranění prsů), kterou podstoupila jako teenagerka, jí způsobila trvalé poškození. Poškozená Fox Varianová uvedla, že zdravotníci – psycholog a chirurg – ji do operace tlačili, nezabývali se jejími psychickými problémy a nezajistili si její informovaný souhlas.

Soud jí přiřkl dva miliony dolarů (41 milionů korun) jako odškodné. Jednalo se o první rozsudek za zanedbání povinné péče v souvislosti se změnou pohlaví, které se týkalo někoho, kdo později litoval své operace. Společnost plastických chirurgů v souvislosti s tímto procesem varovala, že lékaři musí převzít odpovědnost za dlouhodobé výsledky a pečlivě vysvětlit mladým pacientům všechna možná rizika.

„To zahrnuje posouzení, jestli adolescentní pacient dokáže smysluplně pracovat s informacemi o nejistotě, alternativních přístupech a možnosti, že se úzkost nebo vnímaná identita mohou v průběhu času vyvíjet,“ uvedla ASPS. Její postoj se přitom v průběhu času změnil – ještě v roce 2019 uvedla, že chirurgický zákrok může „pomoci pacientům s genderovou dysforií sladit své tělo s tím, kým se cítí být, a zlepšit jejich celkové duševní zdraví a pohodu“.

V roce 2024 začala tento postoj přehodnocovat a poukázala na „značnou nejistotu ohledně dlouhodobé účinnosti chirurgických zákroků na hrudníku a genitáliích“. Teď skupina doporučuje chirurgům, aby postupovali se „zvýšenou opatrností, lepší dokumentací a jasným sdělením nejistoty, přičemž si uvědomují, že jejich role není pouze technická, ale také etická“.

V Česku musí mít osoba žádající o změnu pohlaví takzvanou plnou právní způsobilost – to znamená, že musela dosáhnout věku osmnácti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 12 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...