Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.

Ig Nobelovy ceny vyzdvihují úspěchy, které lidi nejprve rozesmějí, ale pak je donutí, aby se zamysleli. Tyto ceny pořádané časopisem Annals of Improbable Research „oslavují neobvyklé, oceňují nápaditost a podněcují zájem o vědu“. Vítězové přijíždějí na slavnostní ceremoniál z celého světa, aby si převzali své ceny a nechali se zasypat papírovými letadélky, které patří k tradičnímu ceremoniálu.

Prvních pětatřicet těchto setkání se v letech 1991–2025 konalo v Massachusetts, na slavné Harvardově univerzitě, na MIT a Bostonské univerzitě. Teď se ale ceremoniál přesouvá do Evropy.

Hosté do USA nechtěli

„Nemůžeme požadovat s klidným svědomím po nových laureátech ani po novinářích ze zahraničí, kteří informují o akci, aby letos přijeli do Spojených států,“ uvedl tento týden Abrahams. Podle něj se Spojené státy pro některé lidi, kteří mohli přijet na akci, staly za poslední rok nebezpečnou zemí. Abrahams už v prosinci uvedl, že někteří hosté loňského ceremoniálu se kvůli cestě do USA necítili bezpečně.

Letošní slavnostní ceremoniál se koná ve spolupráci s institucemi sítě ETH a Univerzitou v Curychu právě v největším švýcarském městě. „Město Curych a jeho instituce doslova hory přenášely (samozřejmě jen obrazně – ve Švýcarsku je fyzické přenášení hor nezákonné) a zavázaly se, že umožní pořádání akce. Švýcarsko dalo vzniknout mnoha nečekaným dobrým věcem – napadají mě fyzik Albert Einstein, světová ekonomika a kukačkové hodiny – a teď pomáhá světu ocenit nepravděpodobné lidi a myšlenky.“

Organizátoři se neplánují vrátit do USA ani v příštích letech. V lichých letech by se měl ceremoniál přesunout do jiných evropských měst a v sudých by se měl konat v Curychu. „Bude to trochu jako hudební soutěž Eurovize,“ dodal Abrahams.

Ig Nobelovy ceny byly založeny v roce 1991 a ve vědeckém prostředí si získaly jisté renomé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...