Sedm desítek poslanců Evropského parlamentu spustilo tento týden iniciativu, pomocí které by chtěli „v blízké budoucnosti“ dosáhnout toho, aby bylo zrušeno střídání letního a zimního času. Změna času dvakrát do roka podle nich už nepřináší žádné výrazné úspory energie a navíc má negativní dopady na lidské zdraví. Na zimní čas evropské země po sedmi měsících opět přejdou v noci na neděli 29. října.
Do čela pracovní skupiny proti změnám času, ve které jsou poslanci ze všech osmi parlamentních frakcí, se postavil český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). „Věřím, že návrh na rezoluci podepsaný takovýmto množstvím europoslanců vydává jasný signál, že by se s tím mělo něco dělat,“ řekl Svoboda ve Štrasburku.
I v České republice má podle něj snaha o zrušení „neužitečného jevu“ střídání času řadu příznivců. Připomněl například petiční akci svého stranického kolegy a senátora Petra Šilara.
Kromě Svobody, kterého server Politico před časem zařadil mezi čtyřicet nejvlivnějších poslanců Evropského parlamentu, je členem pracovní skupiny proti střídání času i řada dalších vlivných europoslanců, například bývalá finská ministryně a čerstvá místopředsedkyně Evropského parlamentu Heidi Hautalaová, místopředsedkyně bavorské Křesťanskosociální strany (CSU) Angelika Nieblerová, slovenská europoslankyně Anna Záborská či polský europoslanec Andrzej Grzyb. Skupinu podporuje i několik aktivistů za zrušení letního času, například z Francie, Nizozemska či Belgie.
„Podporuji tu iniciativu, protože mám velmi mnoho ohlasů i ze svého regionu,“ řekla v rozhovoru poskytnutém ČTK a ČRo německá poslankyně Nieblerová, která pochází z bavorské metropole Mnichova. Před třemi lety sama iniciovala petici za zákaz střídání času, pod kterou shromáždila během dvou týdnů dvacet tisíc podpisů. „Komise zatím nic neudělala, proto se musíme dál snažit,“ zdůraznila. „Neexistuje jediný důvod, proč bychom měli na změně času lpět,“ dodala Nieblerová.
„Vždycky si dělám legraci, že můj syn se narodil v noci, kdy Finsko změnilo čas poprvé… Byla jsem naprosto zmatená, protože jsem nevěděla, kdy se vlastně narodil,“ zažertovala finská europoslankyně Hautalaová. „Je to problém, který se týká půl miliardy lidí,“ dodala vážně.
„Myslím, že je naprosto přirozené, abychom v Evropském parlamentu vyzvali Evropskou komisi, aby konečně řekla veřejně, že je to nesmysl, že už to nepřináší výhody,“ myslí si Hautalaová. Upozornila také, že otázka změny času se aktuálně řeší i na půdě finského parlamentu.
V Polsku už konec střídání prošel prvním čtením
O něco dál už se dostali v tomto ohledu v Polsku, kde tamní parlament před necelými dvěma týdny překvapivě schválil v prvním čtení zákaz střídání letního a zimního času od příštího roku. Předlohu do Sejmu předložila Polská lidová strana. Její člen, europoslanec Adrzej Grzyb, je zároveň členem pracovní skupiny v Evropském parlamentu.
„Více než šedesát procent obyvatel Polska je podle průzkumu veřejného mínění proti změnám času,“ řekl Grzyb. Změny se podle něj dotýkají hlavně rodin s dětmi, ale i lidí zdravotně znevýhodněných. Aspoň dočasné problémy se svými „biologickými hodinami“ má podle Grzyba ale většina lidí.
Český europoslanec Svoboda snahu Polska o jednostranné kroky směřující ke zrušení střídání letního a zimního času nepovažuje za šťastné. Mohly by podle něj znamenat i porušení evropské směrnice, která se změnám času věnuje.
„Je jasné, že členské státy chtějí tuto otázku řešit na evropské úrovni, což je naprosto logické, protože jinak je chaos,“ řekl Svoboda. I jednostranný postup Polska by podle něj ale mohl být motivací pro Evropskou komisi, „aby předešla konfliktům s členskými státy, které ztratí v této věci trpělivost, a pohnula se kupředu“.
„Myslím, že je v Evropě vždycky lepší, když nepostupujeme sami, ale máme spojence,“ řekla v rozhovoru německá europoslankyně Nieblerová. Právě společnou iniciativu, kterou tento týden poslanci představili, považuje za správnou cestu k dosažení cíle - zrušení střídání zimního a letního času.
