Zřejmě největší sériový vrah poválečných dějin Německa u soudu. Pacienty zabíjel, aby je mohl oživovat

Nahrávám video
Bývalý německý ošetřovatel Högel se přiznal k vraždě sta lidí
Zdroj: ČT24

V Oldenburgu na severozápadě Německa v úterý začal další soud se zřejmě největším sériovým vrahem v dějinách spolkové republiky. Ošetřovatel Niels Högel čelí obžalobě z vraždy stovky pacientů ve věku 34 až 96 let. K vině se v úterý přiznal. Podle některých pozorovatelů jich ale nyní jedenačtyřicetiletý muž v letech 2000 až 2005 zabil možná i dvakrát tolik.

Proces, který neskončí dříve než v květnu příštího roku, soudce Sebastian Bührmann zahájil minutou ticha za oběti. Poté Högelovi slíbil férový a otevřený přístup a ostatním přítomným to, že se bude všemi silami snažit dobrat pravdy. Obžalovaný dal nedlouho po začátku procesu najevo připravenost vypovídat. K činům se poté přiznal. Na dotaz, zda vznesená obvinění z velké části souhlasí, odpověděl podle serveru Spiegel Online „ano“.

Högel vraždil podle obžaloby na klinice v Oldenburgu, kde pracoval od června 1999 do října 2002, a také v nemocnici v nedalekém Delmenhorstu, kde působil mezi prosincem 2002 a červencem 2005. V Oldenburgu měl podle vyšetřovatelů na svědomí 36 životů, v Delmenhorstu dalších 64.

Ošetřovatel Niels Högel u soudu
Zdroj: Reuters

Ošetřovatel pomocí léků ovlivňujících činnost srdce pacienty přiváděl do stavu vyžadujícího oživování, aby při jejich následné záchraně mohl prokazovat své schopnosti. Oživit se mu je ale často nepodařilo. Některé pacienty přitom oživoval během jedné noci i několikrát. Podle zpravodaje ČT Václava Černohorského vyšlo najevo, že Högel trpěl úzkostmi a depresemi, bral léky a pil alkohol. Ošetřovatelem se stal po vzoru svého otce.

Mluví se o tom, že ho uspokojovalo přivádět tyto lidi do stavu vyžadujícího oživování a pak se je pokoušet zachránit, a pokud uspěl, tak se podle svých slov cítil několik dní dobře, než znovu tuto potřebu měl. Takže se dá říct, že tím motivem byla nuda a snaha dosáhnout uznání za to, že se mu tyto lidi, které ale on sám přivedl na pokraj smrti, podařilo oživit.
Václav Černohorský
zpravodaj ČT

Na jeho činy se přes řadu indicií přišlo až v červnu 2005, kdy jedna ze zdravotních sester viděla, jak pacientovi podává lék, který vůbec neměl dostat. Ani tehdy ale vedení nemocnice neinformovalo okamžitě policii, a Högel tak před zatčením ve službě v dalších dnech zavraždil ještě jednoho pacienta.

Nemocnice viděly, že při službě Högela umírá podezřele moc pacientů, přesto nezasahovaly

Právě obrovská pochybení dvojice zdravotnických zařízení umožnila Högelovi tak dlouho vraždit. Už v Oldenburgu přitom měli jeho kolegové k dispozici statistiku, z níž vyplývalo, že při jeho službách umírá nezvykle vysoký počet pacientů. Přes vážné podezření ale nemocnice neinformovala policii, a naopak ošetřovatele doporučila dalšímu zaměstnavateli.

V Delmenhorstu byly podle všeho indicie ještě mnohem výraznější. Mezi březnem 2003 a červnem 2005 dramaticky stoupl počet pacientů umírajících na jednotce intenzivní péče: místo zhruba 200, kteří by za běžných okolností v takto dlouhém období zemřeli, jich o život přišlo 411.

Nahrávám video
Studio 6 k soudnímu procesu s Nielsem Högelem
Zdroj: ČT24

Zároveň násobně stoupla spotřeba srdečního léku Gilurytmal. O tom, že úmrtí souvisí s Högelem, byli přesvědčeni i jeho spolupracovníci, kteří se spolu opakovaně bavili o tom, kolik asi za jeho službu zase zemřelo pacientů.

Po skončení nynějšího procesu s Högelem tak začne proces také se čtveřicí zaměstnanců kliniky v Delmenhorstu, kteří podle vyšetřovatelů hrubě zanedbali své povinnosti . Vyšetřováno je i několik zaměstnanců z nemocnice v Oldenburgu. „Tyto dvě kliniky zavedly princip čtyř očí. Tedy, že u pacienta vždy musí být minimálně dva ošetřovatelé, lékaři a po smrti pacienta se provádí zevrubná analýza,“ uvedl zpravodaj ČT Václav Černohorský k následným opatřením.

Skutečný počet obětí se už nedá zjistit

Ošetřovatel sám byl poprvé odsouzen na konci roku 2006. Za pokus o vraždu tehdy dostal několikaletý trest vězení. V roce 2015 pak byl mimo jiné za dvě vraždy odsouzen na doživotí.

Vyšetřování celého rozsahu jeho zločinů se ale naplno rozjelo s výrazným zpožděním až na základě naléhání pozůstalých. Zvláštní komise Kardio, která vznikla v listopadu 2014, nechala exhumovat ostatky 134 lidí ze 67 hřbitovů, u nichž zkoumala, jestli mohou patřit mezi oběti ošetřovatele. U řady dalších ale takové přezkoumání možné nebylo, protože je jejich příbuzní po smrti nechali spálit. Kolik lidí Högel, který se přiznal k několika desítkám vražd, zabil, tak zřejmě nikdy nebude jasné.

Nynější proces se bude zabývat velkou částí případů, kterých se měl ošetřovatel dopustit, a mohl by tak představovat důležitý krok k ukončení nejistoty pozůstalých. Zvýšení trestu pro Högela soud ale přinést nemůže. Kvůli velkému zájmu médií, veřejnosti i pozůstalých se jednání neodehrává v běžné soudní budově, ale ve veletržním komplexu Weser-Ems-Hallen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...