Zpověď Lewinské po letech: Oběť ze mě udělali až Clintonovi odpůrci

Washington - Mediálně nejznámější stážistka v Bílém domě Monica Lewinská po dlouhých letech veřejně promluvila o aféře, která málem stála tehdejšího prezidenta Billa Clintona post hlavy státu. Šéf Bílého domu ji prý využil a ona vztahu s ním po letech lituje. Lewinská své vzpomínky, jimiž prý chce pomoci obětem zneužívání a ponižování, napsala pro příští číslo magazínu Vanity Fair, který zveřejnil úryvky.

„Já osobně hluboce lituji toho, co se stalo mezi mnou a prezidentem Clintonem,“ píše čtyřicetiletá Lewinská, které v době milostného poměru bylo 22 let. Přestože šlo podle ní o dobrovolný vztah z obou stran, prezident ji prý využil.

Horší chvilky ale podle vzpomínek vystudované sociální psycholožky přišly poté, co vztah po několika letech vyplul na povrch a prezidentovi lidé se ji pokoušeli zdiskreditovat, zatímco jeho oponenti ji chtěli využít jako zbraň proti němu.

„Jistěže mě můj šéf využil, ale vždycky si budu pevně stát za tím, že to byl oboustranný vztah. Jakékoli 'zneužití' přišlo až poté, když ze mě udělali obětního beránka ve snaze ochránit jeho mocenskou pozici,“ napsala Lewinská.

Kvůli minulosti jí prý málokdo nabídne práci a stále se nevdala. Píše také o tom, jak u její postele sedávala matka, neboť měla strach, že kvůli aféře spáchá sebevraždu.

Nahrávám video

Aféra „Monicagate“ vyplula na povrch začátkem roku 1998 téměř dva roky poté, co Lewinská svou stáž v Bílém domě ukončila. Na světlo ji vynesla její známá. Skandál vyústil v ústavní žalobu vůči Clintonovi, jenž jako druhý prezident v dějinách USA čelil procesu takzvaného impeachmentu.

Clinton během vyšetřování poměr s Lewinskou popíral, a přestože Sněmovna reprezentantů nakonec schválila jeho křivopřísežnictví a maření spravedlnosti jako dva články ústavní žaloby, Senát ji v únoru 1999 zamítl a Clinton se ve funkci udržel. Poslední den svého mandátu ve funkci prezidenta se však přiznal, že v kauze lživě svědčil. Byl potrestán pouze symbolicky pětiletým zákazem právní praxe v Arkansasu a pokutou 25 tisíc dolarů.

Lewinská se ve svém aktuálním textu označila za první mediální oběť internetové éry, jejíž jméno se od aféry objevuje v médiích všeho druhu většinou v negativních souvislostech, o což se prý zasloužila především kampaň ze strany Clintona i jeho soupeřů.

Chystaný článek v americkém týdeníku ovšem není vůbec poprvé, kdy Lewinská o svém vztahu s Clintonem veřejně promluvila. Po propuknutí aféry v roce 1998 bývalou stážistku zpovídali televizní moderátoři Larry King či Barbara Waltersová. Na stanici MTV rovněž propagovala svou řadu kabelek a byla opakovaně hostem tradičních nočních talk-show.

Svým příspěvkem do Vanity Fair však americká celebrita hodlá ukončit „chození po špičkách kolem své minulosti“. „Jsem rozhodnuta svůj příběh ukončit jiným způsobem,“ prohlašuje Monika Lewinská. Sama se prý nyní k aféře vyjádřila proto, aby „pomohla druhým v nejčernějších chvílích jejich ponižování“.

Pomůže Monica Hillary?

Kauza Lewinská se může do popředí mediálního zájmu dostat v blízké budoucnosti znovu, pokud se Clintonova manželka Hillary rozhodne kandidovat v prezidentských volbách, které se v USA konají za dva a půl roku. Republikáni se již nechali slyšet, že chtějí aféru použít v kampani proti ní. Například známý senátor Rand Paul označil jejího manžela za „sexuálního predátora“.

Hillary Clintonová
Zdroj: Alex Wong/ISIFA/Getty Images

V této souvislosti ovšem také zaznívají názory, že zpověď Clintonovy někdejší milenky může prezidentské kandidátce paradoxně v kampani pomoct. Lewinské upřímný postoj k aféře a odmítání pasování se do role oběti totiž může rozptýlit útoky podobné těm Paulovým. Zpověď navíc přišla dostatečně dlouho před případným oznámením kandidatury, aby ji již americká veřejnost nevedla tolik v patrnosti, píše komentátor listu Washington Post.

Lewinská se navíc už v roce 2008, když Hillary Clintonová poprvé v primátorkách kandidovala na americkou prezidentku, snažila způsobit co nejméně škod. „Stal se ze mě prakticky samotář, akčkoliv jsem jsem byla zaplavena požadavky z médií,“ poznamenala o průběhu kampaně v roce 2008.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 25 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...