Změna kazachstánské ústavy má podle režimu decentralizovat moc. Kritici ji považují za nedostatečnou

Kazachstán zorganizoval referendum o změnách ústavy, které mají posílit roli parlamentu a decentralizovat moc. Souhlas s nimi vyjádřilo přes 77 procent hlasujících, přičemž volební účast dosáhla 68 procent, uvedla ústřední volební komise. Mezinárodní pozorovatelé ale dlouhodobě upozorňují, že volby a referenda v této středoasijské diktatuře nejsou svobodné a spravedlivé. Podle stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL) hlásili pozorovatelé nesrovnalosti i nyní. Podle kritiků navíc ústavní změny žádnou skutečnou změnu nepřinesou.

Úpravy navrhl šéf státu Kasym-Žomart Tokajev a týkají se zhruba třetiny všech ústavních článků. Vztahují se mimo jiné i na Tokajevova předchůdce a politického mentora Nursultana Nazarbajeva, jehož vliv chce stávající hlava státu omezit.

Mezi návrhy je odebrání titulu „vůdce národa“ Nazarbajevovi či zákaz, aby příbuzní veřejných funkcionářů vykonávali přední vládní funkce, což je podle agentury AFP opatření namířené proti rodině bývalého diktátora. Úprava dále omezí počet senátorů přímo jmenovaných hlavou státu z patnácti na deset (z celkového počtu 49, zbytek vybírají místní parlamenty). 

Podle kritiků jsou však změny pouze kosmetické a opravdovou reformu rozdělení moci nepřinesou. Nový text podle nich nezvrátí dlouhodobou tendenci posilování prezidentské moci a šéf státu si i po úpravě zachová právo rozpustit parlament či jmenovat premiéra, ministry, vrchního prokurátora, šéfa tajných služeb, šéfa centrální banky, soudce, členy centrální volební komise, primátory měst či regionální guvernéry.

Právě právo jmenovat mocné regionální guvernéry je považováno za důležitý politický nástroj hlavy státu, protože guvernéry lze využít k tomu, aby ovlivňovali volební proces v zemi, upozorňuje RFE/RL. Politologové poukazují na to, že hlasování má Tokajevovi poskytnout politickou sílu, aby se mohl v roce 2024 ucházet o druhý mandát.

Volby v Kazachstánu nejsou svobodné

V zemi se podle mezinárodních pozorovatelů nekonají svobodné a spravedlivé volby, organizace Freedom House označuje tamní režim jako „konsolidované autoritářství“, což jsou „uzavřené společnosti, v nichž diktátoři brání politické soutěži a pluralismu a jsou zodpovědní za rozsáhlé porušování základních politických, občanských a lidských práv“. 

Na nesrovnalosti upozorňovali podle RFE/RL pozorovatelé i nyní. Jeden z nich napříkald hlásí, že na západě země byly lístky vhozené ve volební urně už před začátkem hlasování, reportéři RFE/RL zase nebyli vpuštěni do některých volebních místností. Kritici vlády také tvrdí, že obyvatelé neměli dost času si navrhované změny prostudovat. 

Reakce na protesty

Referendum je podle odborníků také reakcí na nepokoje, které v Kazachstánu propukly na začátku ledna jako nenásilné protesty proti zdražení pohonných hmot. Později ale dav zaútočil na vládní budovy v několika městech. Režim nakonec masové demonstrace krvavě potlačil. Podle agentury AFP zemřelo přes 230 lidí.

Tokajev je stoupencem úzkých vazeb na Rusko, které mu pomohlo během lednových protestů. Současně se ale snaží udržovat dobré vztahy s Čínou i západními zeměmi, jejichž firmy investovaly miliardy dolarů do těžby ropy a plynu v Kazachstánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
Právě teď

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...