Dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 si podle belgického premiéra Alexandra DeCrooa bude žádat lidskou vynalézavost. Její součástí podle něj bude jaderná energetika. DeCroo to řekl jako premiér hostitelské země prvního světového summit o jaderné energii, který Belgie uspořádala spolu s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Česko na něm zastupovali premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).
„Jaderná energetika v dnešním světě není vyhlídkou do budoucnosti, plánem nebo utopickou představou. Jádro už dnes poskytuje 25 procent veškeré čisté energie, která ve světě vzniká, tady v Evropské unii je to polovina. Bude ale třeba více,“ pronesl na úvod summitu generální ředitel MAAE Rafael Grossi.
Jaderná energie v Evropě do jisté míry vyšla z kurzu po nehodě v japonské elektrárně Fukušima v roce 2011, kdy pobřeží zasáhla ničivá tsunami, píše agentura Reuters. Německo v reakci na neštěstí odstavilo osm jaderných reaktorů a zbylé se zavázalo vypnout postupně, přičemž proces dokončilo loni v dubnu.
„Obnovitelné zdroje budou hrát ohromnou roli při výrobě elektřiny, především solární energie podporovaná větrnou a vodní. Ale potřebujeme i jadernou energii, především v těch zemích, které nemají takový potenciál (vyrábět z obnovitelných zdrojů),“ řekl před začátkem summitu šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.
Summitu se zúčastnili i vrcholní představitelé Evropské unie. „Naše prognózy ukazují, že obnovitelné zdroje energie budou v Evropské unii většinově doplněny jadernou energií a do roku 2050 budou tvořit páteř energetické výroby v Evropě,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Lídrem evropského jaderného bloku je Francie, která z jádra vyrábí až sedmdesát procent elektřiny, přiblížil zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský. Stavbu nových bloků už zahájily, nebo je plánují Nizozemsko, Švédsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko či Bulharsko.
Odpůrci jádra jsou v Evropě zejména Německo a Rakousko. Podle nich se jedná o drahou technologii, která se rozvíjí velmi pomalu, stavba jaderných reaktorů je náročná a jen odvádí pozornost od „čistých zdrojů“. Upozorňují také na riziko pro lidské zdraví či životní prostředí.
Na závěr summitu se čeká společné prohlášení. Podle návrhu dokumentu, který má k dispozici Reuters, bude obsahovat závazek „úplného uvolnění potenciálu jaderné energetiky“, mimo jiné skrze „konkurenceschopné financování“ již fungujících reaktorů tak, aby se prodloužila jejich životnost.
„Dnešní summit je důkazem, že v celém světě probíhá jaderná renesance,“ prohlásil ještě před odletem z Prahy ministr Síkela. Jednání takzvané jaderné aliance, která je hybnou silou v energetice, se zúčastní více než polovina členských zemí EU.
V Evropě může vzniknout až 45 nových jaderných zdrojů za sto miliard eur, což je příležitost pro Česko, dodal.
Fiala označil zasedání za symbolické zakončení české cesty, která nebyla vždy jednoduchá, k uznání jaderné energetiky jako čistého zdroje. „Česká republika od začátku sází na jádro. Je to zdroj, který nám zajistí bezpečnou a dostupnou energii,“ řekl.
Podle něj se prosazuje názor, že jádro je jedna z cest k dekarbonizaci a naplnění stanovených klimatických cílů. Premiér je hrdý na to, že Česko je členem jaderné aliance – ať už na evropské, či světové úrovni.
Nyní je podle Fialy a Síkely třeba zajistit rovné podmínky k financování jaderných projektů, a to z komerčních zdrojů i unijních institucí. Pokud se to podaří, mohlo by se to využít i při dostavbě jaderných bloků, kterou nyní Česko připravuje.
Síkela dodal, že jádro bylo donedávna považováno za skromnou, pilnou a tvrdě pracující Popelku, ale zanedbávanou. „A nikdo na ni nebral zřetel.“ To se podle něj mění v Evropě i ve světě. Soudí, že jádro má velkou perspektivu nejen z hlediska energetické bezpečnosti, ale i z hlediska rozvoje nových technologií, růstu hospodářství a pracovních míst.
