Židovskému státu je sedmdesát. Nejkrvavější den od války v roce 2014 si vyžádal desítky palestinských obětí

Izraelští vojáci při nových protestech v Pásmu Gazy zastřelili 55 Palestinců. Informovaly o tom palestinské úřady. Mezi mrtvými je podle Reuters 14letý chlapec a vozíčkář. Dalších přibližně 2700 lidí je zraněných, z toho většina byla postřelena. Jde o nejkrvavější střety od války v roce 2014. Izraelská armáda obvinila radikální hnutí Hamas, které v Pásmu Gazy vládne, z podněcování protestů s cílem prolomit hraniční plot, a varovala, že proti demonstrantům, kteří se hranici pokusí překročit, použije ostrou munici.

On-line přenos

70 let Izraele

  • 20:29

    Děkujeme za pozornost, on-line přenos končí. Další informace z regionu najdete v běžném zpravodajství.

  • 20:19

    Bílý dům odsoudil hnutí Hamas kvůli násilnostem v Gaze a zdůraznil právo Izraele na sebeobranu. Zároveň vyzval k řešení "vážných humanitárních problémů, kterým Palestinci v Gaze čelí".

  • 19:56

    Francouzský prezident Emmanuel Macron odsoudil násilí v Gaze. V následujících dnech chce mluvit se všemi klíčovými hráči v regionu.

Palestinci v Gaze manifestují od konce března za konec blokády enklávy a za možnost vrátit se na území, která byla dříve domovem jejich předků, ale teď se nacházejí v Izraeli. Protesty se dosud většinou konaly v pátek, teď ale propukly kvůli otevření americké ambasády v Jeruzalémě.

Podle izraelské armády na dvanácti místech okolo izraelské hranice demonstruje asi 50 tisíc obyvatel Gazy. Demonstranti podle izraelských úřadů zapalují pneumatiky a házejí kameny. Armáda dostala rozkaz střílet na ty, kteří se pokusí hranici narušit. Podle úřadů jsou mezi zabitými také tři členové Hamasu, kteří se na hranici snažili odpálit výbušné zařízení.

Je celkem zřejmé, že Hamas, který se ujal organizace původně mírových protestů, které začaly před pěti týdny, usiluje o to, aby se situace vyhrotila. Podle izraelské vojenské rozvědky se snaží o to, aby se lidé dostali bezprostředně až k samotné hraniční bariéře a podařilo se jim proniknout na izraelské území.
Jakub Szántó

Zranění prý utrpěl i reportér Al-Džazíry

Palestinský Červený půlměsíc uvedl, že jeho týmy jen za dopoledne ošetřily 390 zraněných, z toho 253 utrpělo střelná zranění, 68 se nadýchalo slzného plynu a 28 osob zranily šrapnely. Podle televizní stanice Al-Džazíra je jedním ze zraněných v Gaze i její reportér. Izrael prostřednictvím letáků Palestince varoval, že vojáci zakročí proti komukoli, kdo se pokusí dostat přes hranici.

Izraelský ministr školství Naftali Bennett v rozhovoru pro izraelský rozhlas řekl, že Izrael bude k hraničnímu plotu v Gaze přistupovat jako k železné oponě a každého, kdo se k němu přiblíží, bude považovat za teroristu.

Izrael se stal terčem mezinárodní kritiky za používání ostrých nábojů při střelbě na palestinské demonstranty. Židovský stát ale trvá na tom, že má právo se bránit, a tvrdí, že nejde o nepřiměřené reakce ozbrojených sil.

Z pohledu Hamasu to svým způsobem vítězství je. Přestože se jim nepovedlo přivést na hranici s Gazou tolik lidí, kolik si přáli, to množství mrtvých lidí je velké. Pohřeb každého člověka bude obrovskou demonstrací, obrovským protestem proti Izraeli. Myslím si, že Palestinci nemají úplně zájem na tom jít do nějaké třetí intifády – i když samozřejmě na Blízkém východě nikdy neříkej nikdy.
Irena Kalhousová
analytička London School of Economics

Dodržujte princip přiměřenosti, vyzvala Izrael Mogheriniová

Ke střetům se vyjádřila i unijní ministryně zahraničí Federica Mogheriniová. „Očekáváme, že všichni budou jednat s maximální zdrženlivostí, aby se předešlo dalším ztrátám na životech,“ uvedla v prohlášení. „Izrael musí respektovat právo na pokojný protest a princip přiměřenosti při používání síly. Hamas a ti, kteří demonstrace v Gaze pořádají, zase musí zajistit, aby zůstaly nenásilné a nesmí protestů zneužít pro jiný účel,“ dodala.

Právo na život musí být respektováno. Ti, kteří jsou zodpovědní za toto nehorázné porušování lidských práv, musí být pohnáni před spravedlnost. Mezinárodní společenství musí zajistit spravedlnost pro oběti.
Zajd Raad Husajn
Vysoký komisař OSN pro lidská práva

Izraelské letectvo v pondělí podniklo pět náletů na cíle v Pásmu Gazy. „Údery byly odpovědí na násilné činy z posledních hodin, které měl u bezpečnostního plotu na svědomí Hamas,“ uvedla izraelská armáda.

Další incident se stal o něco dříve. Izraelští vojáci se stali terčem střelby a v reakci na to izraelský letoun a tank zasáhly dvě pozice radikálů. „Izraelská armáda je odhodlána zabránit teroristickým aktivitám, za kterými stojí organizace Hamas. Na každý teroristický čin tvrdě odpovíme,“ citovala z armádního prohlášení stanice BBC.

Arabská agentura MENA s odkazem na arabského diplomata informovala, že Liga arabských států svolala své mimořádné zasedání. Středečního jednání se podle agentury zúčastní velvyslanci členských států při organizaci a řešit se bude otázka „nelegálního rozhodnutí Spojených států přesunout ambasádu do Jeruzaléma“. 

Na otevření ambasády dohlíží tisíc policistů

Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci chtějí jako svou metropoli převážně arabsky mluvící východní část města, kterou Izrael obsadil v roce 1967 a později anektoval. Izraelská vláda ale považuje Jeruzalém za nedělitelné hlavní město židovského státu.

Trump loni v prosinci oznámil, že Spojené státy považují Jeruzalém za hlavní město Izraele a že tam bude přesunuta americká ambasáda. Úřad byl oficiálně otevřen v pondělí odpoledne u příležitosti 70. výročí vyhlášení nezávislého Izraele.

V Jeruzalémě byla v důsledku očekávaného otevření velvyslanectví posílena bezpečnostní opatření. Ráno bylo kolem nového zastupitelství zablokováno několik silnic, které budou opět zprovozněny později odpoledne. Okolí objektu bude během zahajovacího ceremoniálu střežit na 1000 policistů.

USA rovněž vyslaly další příslušníky námořnictva na své základny na Blízkém východě. Důvodem jsou podle izraelského listu The Times of Israel obavy z eskalace napětí v důsledku otevření velvyslanectví v Jeruzalémě.

Pro velvyslanectví byl vyčleněn prostor ve stávajícím objektu amerického konzulátu. Před budovou byly vysázeny červené a bílé květiny do pruhů americké vlajky s modrými květy v horním rohu. Na budovy a městské autobusy bylo umístěno 150 billboardů s hesly oslavujícími Trumpa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...