Zemřel čínský exprezident Ťiang Ce-min, reformátor i autoritář

Nahrávám video
Horizont ČT24: Zemřel čínský exprezident Ťiang Ce-min
Zdroj: ČT24

Ve věku 96 let zemřel bývalý čínský prezident Ťiang Ce-min. Podle agentury Nová Čína na leukémii a mnohočetné selhání orgánů. Na svém vrcholu byl současně prezidentem, generálním tajemníkem komunistické strany i šéfem armády. Kormidlo opouštěl s pověstí ekonomického reformátora, který přivedl Čínu do Světové obchodní organizace (WTO) a povolil soukromé podnikání. Zároveň se ovšem Ťiang Ce-min zapsal jako tvrdý autoritářský vůdce, pro nějž byl ekonomický rozvoj důležitější než lidská práva.

Agentura Nová Čína doplnila, že vlajky na budovách komunistické strany a vlády budou staženy na půl žerdi.

„Smrt soudruha Ťiang Ce-minga představuje nesmírnou ztrátu pro naši stranu, armádu a lid,“ napsala ve společném dopise národu čínská komunistická strana, parlament, vláda a armáda. Ťianga dokument označuje za „vynikajícího vůdce, významného marxistu, státníka, vojenského stratéga, diplomata a osvědčeného komunistického bojovníka“.

Ťiang Ce-min se vedení Číny ujal v roce 1989 po krvavém potlačení prodemokratických demonstrací na pekingském náměstí Tchien-an-men a u moci zůstal do roku 2002. Zásah sice podporoval, ale přesto si získal značné sympatie, když jako tajemník šanghajského výboru strany nedbal instrukcí z Pekingu a odmítl proti dalším demonstrantům v Šanghaji použít násilí.

Ve vrcholné politice si téměř neznámého starostu Šanghaje tehdy jako svého nástupce vybral architekt čínské ekonomické reformy Teng Siao-pching, ještě nadlouho faktický vládce země. V čele komunistické strany Ťiang v červnu 1989 nahradil sesazeného generálního tajemníka Čao C'-janga.

Zadání velkého reformátora splnil Ťiang Ce-min na výbornou – zajistil zemi ekonomický rozvoj a stabilitu. Za jeho vlády zažila Čína své nejdelší období hospodářského růstu, vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO) a získala právo pořádat olympijské hry v roce 2008. Komunistickou stranu otevřel všem sociálním skupinám včetně soukromých podnikatelů. Stinnou stránkou urychleného vývoje bylo ale například prohloubení propasti mezi chudými a bohatými.

Pochopení pro protesty i jejich krvavé potlačení

Ťiang Ce-minův postoj k lidským právům byl přinejmenším dvojznačný. Ke studentským protestům v 80. letech se stavěl s pochopením i výtkami. V 90. letech omlouval potlačení demonstrace na náměstí Tchien-an-men: „Pokud by čínská vláda neprovedla rozhodná opatření, nemohli bychom dosáhnout stability, kterou zažíváme nyní.“ Za jeho vlády byly nadále utlačovány náboženské i etnické menšiny, Ťiang zakázal například náboženskou skupinu Fa-lun-kung. Režim také tvrdě postihoval jakékoliv projevy nesouhlasu s komunistickou diktaturou.

Ačkoliv nastoupil v roce 1989 jako přechodný vládce, udržel se u moci více než desetiletí. Překvapil na čínské poměry liberálním smýšlením, manévrovacími schopnostmi a schopností dohody. Hodně cestoval a v zahraniční politice se mu dařilo. Ačkoliv mu chybělo charisma, okouzloval svou znalostí angličtiny.

Ťiang představoval třetí generaci ve vedení komunistické Číny (po Mao Ce-tungovi a Teng Siao-pchingovi). I jeho zásluhou bylo předání moci po Tengově smrti v roce 1997 klidné, stejně jako jeho vlastní postupný odchod do pozadí. Už v listopadu 2002 a v březnu 2003 předal Ťiang svému nástupci Chu Ťin-tchaovi předsednictví strany a státu.

Po vzoru Teng Siao-pchinga si tehdy ponechal vedení obou Ústředních vojenských komisí, a tím vliv na zahraniční a vojenskou politiku. Toho se vzdal definitivně v březnu 2005, a jako první z čínských vůdců tak skutečně odešel do důchodu.

Ťiang Ce-min se narodil 17. srpna 1926 v Jang-čou v provincii Ťiang-su. Podle čínské tradice byl po smrti svého strýce, komunistického spisovatele, který zahynul v boji, adoptován jeho ženou, a stal se tak potomkem mučedníka. Vystudoval strojní inženýrství v Šanghaji. Uměl anglicky, rusky, trochu japonsky a rumunsky. K jeho zálibám patřil zpěv a hra na klavír, psaní básní a malování.

V posledních letech se spekulovalo o jeho zdravotním stavu, v červenci 2011 odvysílala hongkongská média zprávu, že Ťiang zemřel. Podle zdrojů agentury Reuters tehdy Ťiang po srdeční příhodě ležel v pekingské vojenské nemocnici na jednotce intenzivní péče. V říjnu téhož roku se však po dlouhé době objevil na veřejnosti.

Zeman: Byl jedním z významných lídrů čínského lidu

Na Ťiang Ce-mina zavzpomínal generální tajemník OSN António Guterres. Označil ho za „vytrvalého zastánce mezinárodní angažovanosti“ a připomněl jeho „vřelost a otevřenost“. Rada bezpečnosti OSN si úmrtí čínského vůdce připomněla minutou ticha.

„Jako drahý přítel naší země Ťiang Ce-min neocenitelně přispěl k rozvoji rusko-čínských vztahů… Vzpomínka na tak autoritativního politika a úžasného člověka zůstane navždy v mém srdci,“ reagoval na úmrtí bývalého čínského vůdce také ruský prezident Vladimir Putin.

Kondolenční dopis prezidentu Si Ťin-Pchingovi zaslal i jeho český protějšek Miloš Zeman. „Ťiang Ce-min byl jedním z významných lídrů čínského lidu. Do dějin Čínské lidové republiky se zapsal především svými ekonomickými reformami. Mezi jeho úspěchy se řadí zavedení možnosti soukromého podnikání v Číně či vstup Číny do Světové obchodní organizace. Oceňuji jeho vůdčí schopnosti, které zajistily Vaší zemi ekonomický rozvoj a stabilitu,“ uvedl český prezident v dopise.

„Jsem přesvědčen, že ačkoliv prezident Ťiang Ce-min již není mezi námi, v srdcích a vzpomínkách národa si místo uchová navždy,“ dodal.

Nahrávám video
Události, komentáře: Zemřel bývalý čínský prezident Ťiang Ce-min
Zdroj: ČT24

Sinolog společnosti Sinopsis David Gardáš v pořadu Události, komentáře o tomto čínském exprezidentovi řekl, že do jisté míry otevřel ekonomiku a i přes tvrdé potlačení protestů na Náměstí nebeského klidu udržel relativně vřelé vztahy se Západem. V roce 2001 země vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO), což podpořilo její další růst.

Zakladatel a ředitel European Centre for Career Education Tomáš Hülle pak soudí, že do této cesty byl do jisté míry „dotlačený“ svým předchůdcem. Čína se v tu dobu podle něj také učila, co znamenají jednotlivé právní a podnikatelské koncepty. „Nová podnikatelská generace pak působila úplně jinak.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 30 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...