Zemřel bývalý americký viceprezident Dick Cheney

Nahrávám video

Ve věku 84 let zemřel bývalý americký republikánský viceprezident ve vládě George W. Bushe Richard „Dick“ Cheney. Uvedla to agentura Reuters a s odvoláním na politikovu rodinu také zpravodajský web stanice CNN. Cheney byl považován za šedou eminenci v pozadí řady klíčových rozhodnutí. Podle kritiků byl právě on jedním z hlavních iniciátorů války v Iráku, která začala na jaře roku 2003. V posledních letech byl kritikem prezidenta Donalda Trumpa.

Cheney se narodil v Nebrasce a do politiky vstoupil jako čerstvý doktor politických věd v roce 1969. Pracoval pro prezidenta Richarda Nixona, za Geralda Forda byl nejmladším personálním šéfem Bílého domu a byl ministrem obrany ve vládě George Bushe staršího.

Od konce sedmdesátých let zasedal dlouhodobě ve Sněmovně reprezentantů, kde proslul jako zastánce ultrakonzervativních postojů. Výjimku tvořil jeho relativně liberální postoj v otázce homosexuálních sňatků, kdy jedna z jeho dvou dcer se otevřeně hlásí k lesbické orientaci.

Cheney byl 46. viceprezidentem USA a sloužil po boku republikánského prezidenta George W. Bushe po dvě funkční období v letech 2001 až 2009. Bush ho před prezidentskými volbami v roce 2000 pověřil prověřováním potenciálních kandidátů na viceprezidenta. Jeho úkol však skončil tím, že Cheney sám složil přísahu jako číslo dvě v americké administrativě po boku nového prezidenta.

Nahrávám video

Ačkoli karikatury vykreslovaly Cheneyho jako skutečnou hlavu státu, tak přesně nevystihují skutečnou dynamiku v Bílém domě, píše server CNN. Ten však připouští, že Cheney si v zákulisí během let 2001 až 2009 dokázal získat značný vliv.

Za jeho působení ve funkci už viceprezidentství nebylo pouhou ceremoniální funkcí, Cheney z něj vytvořil síť zákulisních komunikačních kanálů, z nichž ovlivňoval politiku vůči Iráku, terorismu, prezidentským pravomocím, energetice a dalším základním pilířům republikánské politické agendy, napsala agentura AP.

Nahrávám video

Architekt války

Největší vliv měl Cheney v oblasti národní bezpečnosti, připomíná server The New York Times (NYT). Jako ministr obrany pomohl zorganizovat válku v Perském zálivu, která v roce 1991 úspěšně vyhnala irácké okupanty z Kuvajtu, a o deset let později sehrál vedoucí roli při reakci na teroristické útoky z 11. září 2001.

Aby zabránil budoucím útokům, prosazoval agresivní politiku zahrnující sledování bez soudního příkazu, zadržování osob a brutální výslechové metody. V roce 2003 prosadil invazi do Iráku s cílem svrhnout Saddáma Husajna, čímž dokončil práci ze svého předchozího funkčního období, ale tento krok vedl k několik let trvajícím konfliktům. CNN jej označuje za architektka „války proti terorismu“.

Kritici Cheneyho často zmiňovali jeho podnikatelskou minulost, kdy stál v letech 1995 až 2000 v čele naftařské firmy Halliburton. Texaská společnost byla opakovaně vyšetřována, přitom při obnově Iráku získala kontrakty v řádech miliard dolarů. Konflikt zájmů však Cheney odmítal, stejně jako obvinění, že jako viceprezident nadržoval mocné energetické lobby.

Cheney pokračoval v obhajování invaze do Iráku ještě dlouho po svém odchodu z úřadu v roce 2009. Často naznačoval, že úspěch vlády George Bushe ve snaze zabránit dalším teroristickým útoků na americké půdě po 11. září 2001 podnítil skepticismus Američanů vůči zahraničním konfliktům, připomněl server The Wall Street Journal.

Ačkoli Cheney nikdy nesloužil v armádě, pomohl znovu definovat americkou vojenskou politiku po pádu Berlínské zdi a konci studené války, píše NYT.

Kritika Trumpa

Po odchodu z Bílého domu zamířil na odpočinek, k politice se ale občas vyjadřoval i v pozdějších letech. Ostře například kritizoval politiku Baracka Obamy v Iráku a Afghánistánu. Cheney byl nicméně ze své strany do značné míry vyloučen kvůli své intenzivní kritice prezidenta Donalda Trumpa.

„Za 246 let existence naší země nebyl nikdo, kdo by představoval větší hrozbu pro naši republiku než Donald Trump,“ řekl Cheney v televizní reklamě pro svou dceru Liz Cheneyovou. „Pokusil se ukrást poslední volby pomocí lží a násilí, aby se udržel u moci poté, co ho voliči odmítli. Je to zbabělec,“ uvedl Cheney s odkazem na volby z roku 2020, v nichž Trump prohrál.

Po většinu svého dospělého života se Cheney potýkal s kardiovaskulárním onemocněním a přežil řadu infarktů. Po transplantaci srdce v roce 2012, kterou v rozhovoru v roce 2014 označil za „životní dar“, vedl plnohodnotný a aktivní život v penzi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 58 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...