Zemřel bývalý americký viceprezident Dick Cheney

Nahrávám video

Ve věku 84 let zemřel bývalý americký republikánský viceprezident ve vládě George W. Bushe Richard „Dick“ Cheney. Uvedla to agentura Reuters a s odvoláním na politikovu rodinu také zpravodajský web stanice CNN. Cheney byl považován za šedou eminenci v pozadí řady klíčových rozhodnutí. Podle kritiků byl právě on jedním z hlavních iniciátorů války v Iráku, která začala na jaře roku 2003. V posledních letech byl kritikem prezidenta Donalda Trumpa.

Cheney se narodil v Nebrasce a do politiky vstoupil jako čerstvý doktor politických věd v roce 1969. Pracoval pro prezidenta Richarda Nixona, za Geralda Forda byl nejmladším personálním šéfem Bílého domu a byl ministrem obrany ve vládě George Bushe staršího.

Od konce sedmdesátých let zasedal dlouhodobě ve Sněmovně reprezentantů, kde proslul jako zastánce ultrakonzervativních postojů. Výjimku tvořil jeho relativně liberální postoj v otázce homosexuálních sňatků, kdy jedna z jeho dvou dcer se otevřeně hlásí k lesbické orientaci.

Cheney byl 46. viceprezidentem USA a sloužil po boku republikánského prezidenta George W. Bushe po dvě funkční období v letech 2001 až 2009. Bush ho před prezidentskými volbami v roce 2000 pověřil prověřováním potenciálních kandidátů na viceprezidenta. Jeho úkol však skončil tím, že Cheney sám složil přísahu jako číslo dvě v americké administrativě po boku nového prezidenta.

Nahrávám video

Ačkoli karikatury vykreslovaly Cheneyho jako skutečnou hlavu státu, tak přesně nevystihují skutečnou dynamiku v Bílém domě, píše server CNN. Ten však připouští, že Cheney si v zákulisí během let 2001 až 2009 dokázal získat značný vliv.

Za jeho působení ve funkci už viceprezidentství nebylo pouhou ceremoniální funkcí, Cheney z něj vytvořil síť zákulisních komunikačních kanálů, z nichž ovlivňoval politiku vůči Iráku, terorismu, prezidentským pravomocím, energetice a dalším základním pilířům republikánské politické agendy, napsala agentura AP.

Nahrávám video

Architekt války

Největší vliv měl Cheney v oblasti národní bezpečnosti, připomíná server The New York Times (NYT). Jako ministr obrany pomohl zorganizovat válku v Perském zálivu, která v roce 1991 úspěšně vyhnala irácké okupanty z Kuvajtu, a o deset let později sehrál vedoucí roli při reakci na teroristické útoky z 11. září 2001.

Aby zabránil budoucím útokům, prosazoval agresivní politiku zahrnující sledování bez soudního příkazu, zadržování osob a brutální výslechové metody. V roce 2003 prosadil invazi do Iráku s cílem svrhnout Saddáma Husajna, čímž dokončil práci ze svého předchozího funkčního období, ale tento krok vedl k několik let trvajícím konfliktům. CNN jej označuje za architektka „války proti terorismu“.

Kritici Cheneyho často zmiňovali jeho podnikatelskou minulost, kdy stál v letech 1995 až 2000 v čele naftařské firmy Halliburton. Texaská společnost byla opakovaně vyšetřována, přitom při obnově Iráku získala kontrakty v řádech miliard dolarů. Konflikt zájmů však Cheney odmítal, stejně jako obvinění, že jako viceprezident nadržoval mocné energetické lobby.

Cheney pokračoval v obhajování invaze do Iráku ještě dlouho po svém odchodu z úřadu v roce 2009. Často naznačoval, že úspěch vlády George Bushe ve snaze zabránit dalším teroristickým útoků na americké půdě po 11. září 2001 podnítil skepticismus Američanů vůči zahraničním konfliktům, připomněl server The Wall Street Journal.

Ačkoli Cheney nikdy nesloužil v armádě, pomohl znovu definovat americkou vojenskou politiku po pádu Berlínské zdi a konci studené války, píše NYT.

Kritika Trumpa

Po odchodu z Bílého domu zamířil na odpočinek, k politice se ale občas vyjadřoval i v pozdějších letech. Ostře například kritizoval politiku Baracka Obamy v Iráku a Afghánistánu. Cheney byl nicméně ze své strany do značné míry vyloučen kvůli své intenzivní kritice prezidenta Donalda Trumpa.

„Za 246 let existence naší země nebyl nikdo, kdo by představoval větší hrozbu pro naši republiku než Donald Trump,“ řekl Cheney v televizní reklamě pro svou dceru Liz Cheneyovou. „Pokusil se ukrást poslední volby pomocí lží a násilí, aby se udržel u moci poté, co ho voliči odmítli. Je to zbabělec,“ uvedl Cheney s odkazem na volby z roku 2020, v nichž Trump prohrál.

Po většinu svého dospělého života se Cheney potýkal s kardiovaskulárním onemocněním a přežil řadu infarktů. Po transplantaci srdce v roce 2012, kterou v rozhovoru v roce 2014 označil za „životní dar“, vedl plnohodnotný a aktivní život v penzi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chybovost ve výdajích EU vzrostla na 3,8 procenta, varuje účetní dvůr

Odhadovaná míra chyb ve výdajích z rozpočtu Evropské unie (EU) je i nadále příliš vysoká, vyplývá z výroční zprávy Evropského účetního dvora (EÚD). Míra chybovosti byla 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta. Člen dvora za Česko Jan Gregor přiblížil, že dvůr při auditu za loňský rok odhalil sedmnáct případů podezření z podvodu. Jeden z nich se podle zdrojů ČTK týkal Česka.
před 51 mminutami

Při útocích na mezinárodní letiště v Saúdské Arábii zemřeli tři lidé

V Saúdské Arábii zemřeli tři lidé po útocích na mezinárodní letiště krále Chálida v Rijádu a mezinárodní letiště v Abhá. Ve středu večer to podle agentury Reuters uvedly tamní úřady. Rijád z útoků zatím nikoho neobvinil, nicméně jemenští povstalci z řad hútíů se ve středu už přihlásili k útokům na saúdskoarabskou metropoli.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 20 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 20 lidí včetně několika dětí, oznámily večer úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Francouzský premiér slíbil řešení krize ve školství do konce října

Francouzský premiér Sébastien Lecornu ve středu večer slíbil, že do konce října jeho vláda předloží plán řešení krize ve školství. Podle něj kabinet nemůže zůstat netečný k obavám studentů, kteří kritizují stav školství a škol v zemi a již několik dní demonstrují v ulicích francouzských měst. Protesty provázejí násilnosti, které si vyžádaly uzavření řady škol. Ve středu byla ale na většině těch středních výuka obnovena.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Američanka, která přežila popravu, je podle právníků při vědomí a komunikuje

Američanka Christa Pikeová, která minulý týden po své popravě smrticí injekcí ve státě Tennessee přežila a skončila v nemocnici, je při vědomí a komunikuje. V úterý to podle agentury AP uvedli její právníci. Padesátiletá Pikeová byla odsouzena k trestu smrti před 30 lety za vraždu spolužačky spáchanou v 18 letech.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Student na střední škole v Polsku nožem zranil devět lidí i sebe

Na střední škole v Ostrolence na severovýchodě Polska ve středu jeden ze studentů zaútočil nožem. Zranil devět lidí a poranil také sám sebe. Nikdo není v ohrožení života. Informují o tom polská média s odvoláním na místní úřady. Policie devatenáctiletého útočníka zadržela a prokuratura případ vyšetřuje jako pokus o vraždu, uvedla stanice TVN24. Motiv činu zatím není jasný. Později úřady doplnily, že podezřelý měl v batohu výbušninu, která málem explodovala.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Piety i protesty. Izrael si připomněl třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se po celou středu konaly vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce proběhla na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskutečnila na náměstí Rukojmí v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestovali po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropa si připomněla oběti teroristů z Hamásu. Lidé se sešli i v Praze

Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Andy Burnham či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu u příležitosti třetího výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael slíbili bojovat proti antisemitismu a zasadit se o mírové soužití Izraelců a Palestinců. V řadě evropských měst se pak konaly vzpomínkové akce, například v Berlíně a Londýně. V Praze se sešlo dle odhadů několik set lidí. V Londýně se konal i pochod na podporu Palestinců, kde několik účastníků vyzvalo k intifádě, tedy k palestinskému povstání.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.