Zbytky Morandiho mostu šly k zemi. Do jara v Janově vyroste nová konstrukce

Italští pyrotechnici odstřelili dva zbývající pilíře Morandiho mostu v Janově, který se zřítil loni 14. srpna. Řízenou demolici přenášela italská televize a přímo na místě ji sledovali italští členové vlády, včetně ministra vnitra Mattea Salviniho či vicepremiéra Luigiho di Maia. Kvůli demolici muselo dočasně odejít z domovů 3500 lidí. Zbylá konstrukce mostu o váze 4500 tun se k zemi sesula za osm vteřin.

Nejprve bylo slyšet několik po sobě jdoucích explozí a pak se již masa betonu a oceli sesunula k zemi. Kvůli množství uvolněného prachu pak sutiny začala kropit vodní děla, přesto se však nad místem demolice vznášel velký prašný oblak. Následoval dlouhý potlesk přihlížejících.

V minutách před detonací zněly městem sirény a preventivně bylo již ve čtvrtek evakuováno 3500 lidí. Před odchodem si mnoho z nich zakrylo okna a dveře plastovými fóliemi, aby se do jejich obydlí nedostal prach. Po výbuchu se okolím nesl štěkot psů, vyděšených silný hlukem.

Nahrávám video

Odstřel se opozdil o 37 minut, protože jeden starší člověk údajně odmítal opustit svůj byt z evakuační zóny o poloměru 300 metrů. Jeho byt byl nakonec prázdný, ale v jiné budově se našli dva cizinci z neunijní země. Dívali se na televizi a o demolici nevěděli.

„Všechno šlo podle plánu. Zpoždění se událo kvůli osobě nahlášené v jednom bytě. V 9:37 šel most k zemi,“ řekl starosta Janova Marco Bucci. Dodal, že úřady nyní zkontrolují, zda nedošlo k poškození statiky přilehlých domů. Pakliže bude vše v pořádku, budou se obyvatelé moci vrátit. 

Nahrávám video

Odstřelu předcházely rozsáhlé přípravy, které podrobně ilustruje deník Corriere della Sera. Pod pilíře byly vysypány hromady kameniva, aby se utlumil pád konstrukce. Oblast, kam měly dopadnout sutiny, byla ohrazena dvanáctimetrovou betonovou zdí.

Na dva zbylé kusy mostovky byly umístěny po celé délce obrovské nádrže s vodou, která měla pohltit co nejvíce prachu. Vaky s vodou se nacházely i na pilířích poblíž míst, kde byla výbušnina. Vodní stěna, která se vytvořila po explozi, byla místy vysoká až 50 metrů. Na čtyři tisíce náloží se použilo 2700 kilogramů dynamitu. K zemi nakonec padlo 4500 tun materiálu o objemu 20 tisíc metrů krychlových.

Nový most se má otevřít příští rok

Morandiho most v Janově, postavený v polovině 60. let minulého století a pojmenovaný po svém autorovi Riccardu Morandim, stál na frekventované dálniční trase a spojoval italské vnitrozemí s italskou i francouzskou Riviérou. Jeho část se zřítila loni 14. srpna a z výšky spadly tři desítky aut včetně českého kamionu, jehož řidič nehodu přežil, 43 dalších lidí zemřelo.

Deset měsíců po havárii mostu se začal tento týden v Janově stavět nový. Stavbu vede místní rodák, slavný architekt Renzo Piano. Podle listu La Stampa by se nový most měl podobat lodi. Konstrukce z oceli má být v noci osvícena pomocí elektřiny ze solárních panelů. Piano pro své rodné město silniční stavbu navrhl zdarma. Ministr dopravy Danilo Toninelli řekl, že bude slavnostně otevřena na jaře 2020.

Změnit se má také prostor pod mostem. Plánuje se vznik zcela nové čtvrti. Srpnový pád konstrukce poničil i některé stávající budovy, do kterých se již jejich obyvatelé nemohli vrátit. Bez stálé střechy nad hlavou jich zůstalo zhruba 600. 

Vyšetřovací komise viní provozovatele mostu, že nezajistil jeho bezpečnost

Vyšetřovací komise italského ministerstva dopravy došla na konci září k závěru, že provozovatel janovského mostu, firma Autostrade per l'Italia, nezajistil jeho bezpečnost. Podle komise firma nepodnikla dostatečná opatření, aby pádu zabránila, i když riziko zřícení už v předchozích letech existovalo. Společnost kritiku komise odmítla a závěry expertní komise ministerstva označila za „hypotézu, kterou je třeba ověřit“.

Začátkem září janovská prokuratura oznámila, že začala vyšetřovat 20 lidí, včetně vedení Autostrade per l'Italia, kvůli podezření z trestného činu zabití. Výkonný ředitel firmy Giovanni Castellucci si v srpnu vysloužil kritiku, když se odmítl za neštěstí omluvit s tím, že počká, až vyšetřovatelé určí, kdo je za tragédii zodpovědný.

Na konci letošního ledna v souvislosti s vyšetřováním neštěstí italská finanční policie zabavila důkazy v kancelářích několika dálničních společností ve městech Janov, Bologna, Florencie a Bari. Vyšetřování se týká pěti dalších mostů a viaduktů, které jsou podle zdrojů agentury ANSA ve špatném stavu. Policie podezřívá deset zaměstnanců společností ASPI a SPEA, že o stavu zmíněných konstrukcí lhali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 28 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 31 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...