Výrazné snížení daně z příjmu, navázání nejnižších důchodů na vývoj inflace či zastavení rušení nemocnic a škol až do roku 2022. Taková opatření ve čtvrtek navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron při mimořádném vystoupení, které reagovalo na protestní hnutí žlutých vest a následnou „velkou národní debatu“. Šéf Elysejského paláce také řekl, že při setkáních s občany zaznamenal jejich nespokojenost a obavy, kurz nastolený svou reformní politikou ale považuje za správný. Opozice a aktivisté prezidentův projev zkritizovali. Plány hlavy státu jsou podle nich nedostatečné a nekonkrétní.
Před 320 akreditovanými novináři hovořil francouzský prezident ve čtvrtek bezmála hodinu, ačkoli se původně očekával jen asi dvacetiminutový projev. Až poté došlo na dotazy, a tedy i na první samostatnou Macronovu tiskovou konferenci od nástupu do prezidentského úřadu.
Své plány rozdělil jednačtyřicetiletý Macron do čtyř poměrně širokých okruhů. Nejdříve hovořil o návrzích týkajících se politického uspořádání ve Francii, dále o sociálních nerovnostech, ekologické transformaci a záležitostech souvisejících s kulturou a občanskou společností.
Co se týče konkrétních opatření, Macron potvrdil předpovědi francouzských médií, když navrhl „výrazné snížení daně z příjmu“. Vzniklou díru ve státním rozpočtu podle něj nezaplní jiné daně, ale důslednější výběr těch stávajících a také omezení veřejných výdajů. Macron zároveň avizoval, že Francouzi budou muset déle pracovat, protože se dožívají vyššího věku.
„Do roku 2022 už nechci další zavírání škol ani nemocnic,“ pokračoval prezident v líčení svých plánů. Dalším očekávaným krokem byl slib opětovného navázání důchodů nižších než dva tisíce eur (přibližně 51 tisíc korun) na vývoj inflace. Důchodová reforma bude údajně předložena vládě v létě.
Vyvození závěrů z „velké národní debaty“
Macron chtěl národu sdělit své návrhy již minulé pondělí, projev však na poslední chvíli odvolal kvůli požáru chrámu Notre-Dame. Svou řeč prezident prezentoval jako vyvození závěrů z „velké národní debaty“, při níž se ve Francii od ledna do března konal nespočet diskusí občanů s jejich volenými zástupci včetně samotné hlavy státu.
Tento projekt vláda spustila v reakci na několikaměsíční protesty takzvaných žlutých vest, které začaly jako projev odporu proti ekologickým opatřením, postupně se však proměnily v mnohdy násilné projevy obecnější nespokojenosti se směřováním země.
Tématy celonárodní debaty o směřování Francie, která trvala více než dva měsíce, byly vedle daní i ekologie, státní správa či demokracie. Občané se však podle vlády zajímali především o daně. Výjimkou byly požadavky na zavedení institutu celostátního referenda o zásadních otázkách vzešlé z hnutí žlutých vest.
Během celonárodní debaty se podle Macrona ukázalo, že Francouzi vidí aktuální daňový systém jako nespravedlivý, nedůvěřují elitám a mají obavy z velkých změn, ať už je přinášejí ekologické problémy, přechod na digitální ekonomiku či imigrace.
„Položil jsem si otázku: Měli bychom skoncovat se vším, co bylo dosaženo v posledních dvou letech? Vydali jsme se špatným směrem? Jsem přesvědčen o opaku,“ dodal francouzský prezident. Započatá transformace Francie by podle něj měla pokračovat. Jako hlavní cíl pro „nové dějství naší republiky“ si Macron stanovil navrátit lidem víru v pokrok.
Opozice projev zkritizovala
Opoziční politici, představitelé hnutí žlutých vest nebo ekologické sdružení Greenpeace ve čtvrtek večer prezidentův projev zkritizovali. Jeho plány přitom označili za nedostatečné nebo nekonkrétní.
„Nenaslouchal tomu, co říkáme posledních pět měsíců v ulicích,“ řekl agentuře AFP Maxime Nicolle, který je aktuálně jednou z hlavních tváří žlutých vest. Ekonomická opatření jako avizované navázání výše důchodů na inflaci označil za „vážení drobků“.
Jako neuspokojivé označila v rozhovoru s agenturou AP Macronovy plány i dříve prominentní aktivistka Ingrid Levavasseurová, která se však nyní při roztříštění hnutí na různé proudy v aktivitách „žlutých vest“ angažuje méně. Přiznala, že „očekávání jsou tak velká, že to nutně muselo být neuspokojivé“.
Kritikou nešetřili ani opoziční politici. Šéf levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Jean-Luc Mélenchon se na Twitteru ptal, zda si je Macron vědom, že jeho projev měl ukončit současnou „krizi“. Prezidentovo počínání ji prý jen prohloubí.
A například lídr nacionalistické strany Debout La France (Vzhůru Francie) Nicolas Dupont Aignan má zase za to, že Macron představil „mikroopatření“, která neodpovídají závažnosti „tísně“ Francouzů. Předseda Republikánů Laurent Wauquiez považuje dnešní návrhy za „drobné korekce“, u nichž navíc není jisté, jak budou financovány.
Na začátku bylo zdražování benzinu
Hnutí žlutých vest začalo jako protest proti plánovanému zvýšení spotřební daně na ropné produkty, které by způsobilo nárůst cen pohonných hmot. Ten by nejvíc bolel lidi žijící v malých obcích, kteří musejí autem dojíždět za prací, protože jim vláda v rámci šetření zrušila autobusová spojení.
Aktivity hnutí pojmenovaného po typických neonově žlutých reflexních vestách, které jsou povinnou výbavou každého motoristy, předznamenala loni v květnu petice „Za snížení ceny pohonných hmot u pumpy“, kterou na webové stránce change.org založila Priscilla Ludoskyová, poté jedna z mluvčích hnutí.
Poprvé stoupenci hnutí o víkendu 17. a 18. listopadu blokovali nájezdy na dálnice či kruhové objezdy na více než dvou tisících místech země. Policie použila slzný plyn při rozhánění blokád u vjezdu do tunelu pod alpským masivem Mont Blanc. Protesty se od té doby opakují každou sobotu.
První demonstrace se účastnilo na tři sta tisíc lidí, následující sobotu 24. listopadu to bylo přes sto tisíc lidí. Třetí sobotu se protestů zúčastnilo asi 136 tisíc lidí, v sobotu 15. prosince už to bylo jen 33 a půl tisíce žlutých vest. Intenzita protestů dlouhodobě klesá a dosahuje maximálně několika desítek tisíc lidí. Například minulou sobotu vyšlo do ulic necelých osmadvacet tisíc Francouzů.
Vláda se delší čas stavěla vůči požadavkům demonstrantů negativně, po třetím víkendu však od plánovaného zvyšování daní na pohoné hmoty upustila. Hnutí poté začalo kritizovat mnoho různých aspektů reformní politiky současného kabinetu a požadovalo další ústupky, jako je snižování daní, zvýšení minimální mzdy nebo nižší náklady na energie.
Kvůli blokádám zahynulo jedenáct lidí
Hnutí si zpočátku získalo velkou podporu veřejnosti, v listopadu ho schvalovalo 77 procent Francouzů. Až do února považovala demonstrace za opodstatněné většina Francouzů, v průzkumu zveřejněném v půlce února ale poprvé víc než polovina respondentů (56 procent) uvedla, že žluté vesty by měly s protesty skončit.
Podle březnového průzkumu podporuje hnutí žlutých vest 53 procent Francouzů a osmdesát čtyři procent dotázaných odmítá násilí na demonstracích. Protesty podle policie infiltrovali radikálové, kteří poškozovali majetek a vyvolávali potyčky.
Podle britského deníku The Times se násilnosti snaží podněcovat i někteří uživatelé sociálních sítí napojení na Rusko. Na Twitteru rozšiřovali fotografie lidí zraněných na demonstracích, které však se současným děním ve Francii nesouvisely, aby podpořili tvrzení o brutalitě francouzské policie.
Do půlky února zemřelo při demonstracích hnutí žlutých vest 11 lidí při dopravních nehodách během blokád silnic. Ministerstvo vnitra uvádí, že za první čtyři měsíce protivládních demonstrací utrpělo zranění přes šestnáct set policistů a četníků, na začátku března registrovala vláda 2200 zranění na straně demonstrantů.
