Zásah proti hútíům byl nezbytný, řekl Pavel. Erdogan mluví o „krvavém moři“

Zásah koalice vedené Spojenými státy a Británií v Jemenu vyvolal četné reakce. Svou podporu vyjádřily například Francie, Dánsko, Nizozemsko i Česko, které bylo s určitým předstihem o úderu informováno. Rusko jej kritizovalo s tím, že jde o další příklad překrucování rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Peking vyjádřil znepokojení ohledně eskalace napětí v regionu kolem Rudého moře.

USA s Británií a s podporou Austrálie, Kanady, Nizozemska a Bahrajnu udeřily ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím hútíjských povstalců na území Jemenu v reakci na útoky, které povstalci vedou proti obchodním lodím v Rudém moři od listopadu. Hútíové své akce zdůvodňují odporem vůči válce Izraele v Pásmu Gazy, která začala 7. října teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael.

Podporu americko-britským úderům vyjádřila také například Francie, Dánsko či Nizozemsko. „Hútíové svými ozbrojenými akcemi nesou extrémně vážnou odpovědnost za eskalaci v regionu,“ uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí s odkazem na útoky povstalců na lodě v Rudém moři. Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen označil americko-britské údery za „akt sebeobrany“ a nizozemský premiér Mark Rutte je podpořil s tím, že mají zajistit volný pohyb lodí Rudým mořem.

Česko bylo o zásahu informováno s určitým předstihem, uvedl ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík. „S primárním cílem této limitované operace, která je zaměřena velmi cíleně a na cíle, které brání a komplikují lodní dopravu v Rudém moři, samozřejmě Česká republika souhlasí a tuto operaci podporuje,“ řekl Hladík.

Provokativní a nebezpečné útoky hútíů na námořní dopravu na Rudém moři nemohou být dále tolerovány, uvedl prezident Petr Pavel. Zásah spojenců byl nezbytným krokem k zamezení rostoucímu napětí v regionu, míní.

Peking vyzval ke zdrženlivosti, Erdogan mluví o nepřiměřené síle

Ruské ministerstvo zahraničí údery kritizovalo s tím, že jsou dalším příkladem překrucování rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Rada jen den před údery vyzvala povstalce k okamžitému zastavení útoků na obchodní lodě v Rudém moři. Právě kvůli nim v noci na pátek USA a Británie k útokům v Jemenu přikročily.

„Americké letecké útoky na Jemen jsou dalším příkladem překrucování rezolucí Rady bezpečnosti OSN ze strany Anglosasů,“ řekla podle agentury Reuters mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Dodala, že americké a britské údery jsou „naprostým ignorováním mezinárodního práva“ a „eskalují situaci v regionu“.

Peking vyjádřil znepokojení ohledně eskalace napětí v regionu kolem Rudého moře. „Vyzýváme zúčastněné strany, aby se chovaly zdrženlivě a předešly rozšíření konfliktu,“ uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Vyzvala rovněž, aby „všechny strany společně udržovaly bezpečnost mezinárodních vodních cest a neobtěžovaly civilní lodě, protože je to škodlivé pro globální ekonomiku a obchod“.

Útoky spojenců v Jemenu odsoudili jemenští povstalci i jejich spojenci Írán a libanonský Hizballáh a také palestinský Hamás.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označil noční americko-britské údery za nepřiměřené použití síly a obvinil USA a Británii, že chtějí z Rudého moře udělat „krvavé moře“. K úderům v Jemenu se vyjádřilo irácké ministerstvo zahraničí, podle něhož akce může vést k rozšíření konfliktu v regionu.

Obavy z eskalace napětí v regionu vyjádřily v pátek také Saúdská Arábie či Omán, který sousedí s Jemenem. Ománský ministr zahraničí Badr Busajdí uvedl, že je hluboce znepokojen a že údery jen přilijí olej do ohně v této extrémně nebezpečné situaci. „Vyzýváme všechny strany, aby zachovaly zdrženlivost a zaměřily se nyní na příměří v Gaze,“ uvedl Busajdí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...