Zda odletět na olympiádu do Pekingu, nebo raději zůstat doma, trápí lídry západních států. Zatímco se Británie, Kanada, Spojené státy i Austrálie rozhodly k diplomatickému bojkotu zimních olympijských her v Číně, Evropská unie stále hledá jednotnou odpověď. Francie už teď ale hlásí, že se ceremoniálu zúčastní. Stejně se rozhodl i generální tajemník OSN António Guterres. A to přesto, že Čína čelí vážným obviněním z porušování lidských práv.
Podle anglosaských států jde o nutný diplomatický krok, podle Elysejského paláce ale o bezvýznamné gesto. Bojkot zimních olympijských her v Pekingu začíná rozdělovat Západ. Francie delegaci do Číny pošle. „Neměli bychom tuto otázku politizovat, zvláště když víme, že se jedná o velice slabé symbolické opatření,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron.
Diplomatický bojkot se sportovců nedotkne. Týkal by se jen státních představitelů, kteří se nezúčastní slavnostního zahájení. Slova z Elysejského paláce znějí v době, kdy evropská sedmadvacítka hledá společný postoj.
K jednotě vyzývají lídři napříč Unií včetně nového německého kancléře Olafa Scholze, který odjel na svoji první zahraniční cestu právě do Francie. „Vývoj ohledně olympijských her je znepokojující. Je to opravdu případ, ve kterém usilujeme o dialog s ostatními, protože chceme jednat koordinovaně,“ řekl Scholz.
Macron odkázal na zmizení čínské tenistky
Podle Macrona je diplomatický bojkot ale jen polovičatým řešením. Místo úplné neúčasti sportovců chce podle svých slov raději najít jiný způsob, jak zatlačit na Peking. Jednat hodlá s mezinárodním olympijským výborem. „Pojďme dodržovat určité standardy, aby byli sportovci na celém světě chráněni a byla zachována jejich nezávislost,“ řekl Macron.
Jasně se tak odkázal na osud čínské elitní tenistky Pcheng Šuaj. Ta na čas zmizela z veřejného prostoru jen krátce poté, co obvinila někdejšího komunistického funkcionáře ze sexuálního napadení. Kauza jen debatu o bojkotu sportovní události zesílila. „Pokud žena učiní v mezinárodním kontextu taková obvinění, měli bychom naslouchat, případ objasnit a najít společné řešení,“ okomentovala německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.
Státům, které se odmítají zúčastnit ceremoniálu, Čína vyhrožuje odplatou
Jako hlavní důvod ale čtveřice západních států, které nevyšlou na olympijské hry své zástupce, uvádí hlavně potlačování svobod Tibetu, Hongkongu nebo porušování práv Ujgurů v provincii Sin-Ťiang. Přes milion příslušníků muslimské menšiny Čína uzavřela do detenčních center. Ujgury podle mnohých svědectví vystavuje v táborech mučení, znásilňování, sterilizaci i nuceným potratům. Peking obvinění odmítá.
„Jednotliví atleti se mohou rozhodnout sami. Doufám, že se podívají na to, co se děje v Číně,a zeptají se sami sebe na jednoduchou otázku: Stojí to za to?“ uvedl britský poslanec a bývalý lídr konzervativní strany Iain Duncan Smith.
Čína mezitím vyhrožuje, že státy, které se slavnostního ceremoniálu nezúčastní, draze zaplatí. I diplomatický bojkot je gesto, které jasné míří na prestiž Pekingu.
Žantovský: Macronovo rozhodnutí mohly ovlivnit brexitem pošramocené vztahy
Olympiáda je výkladní skříň národní hrdosti a prestiže. Pro státy nedemokratické, jako je Čína, je ještě důležitější, okomentoval události bývalý velvyslanec ve Velké Británii a Spojených státech a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.
Nesoulad západních států je podle něj vážný. „Obávám se, že francouzský prezident Macron se dopustil velké chyby,“ řekl s tím, že jeho rozhodnutí nejspíš ovlivnilo dění okolo brexitu. Důležité podle něj bylo i načasování. Oznámením účasti na ceremoniálu den po jmenování nové německé vlády podle Žantovského Macron předešel možnosti zaujetí společného postupu na úrovni Evropské unie.
„Nevěští to do budoucna nic dobrého vzhledem k postupu vůči Číně, ani vzhledem k postupu vůči Rusku na Ukrajině či jiných závažných mezinárodních otázkách,“ uvedl Žantovský. Právě to jsou otázky výrazně důležitější než to, kdo bude v Pekingu přihlížet zahajovacímu ceremoniálu, poznamenal.
Během Her lze očekávat utužení poměrů, říká sinoložka
Země, ve kterých se Hry konají, by podle sinoložky Olgy Lomové měly dodržovat olympijskou chartu. „Ctí hodnoty lidských práv, které jsou tam zakotvené, včetně práva na individuální rozvoj. To Čínská lidová republika jasně nedělá,“ uvedla sinoložka. Podmínky se podle ní v zemi v posledních letech navíc zhoršují. „Není důvod, aby politici z celého světa v podstatě legitimizovali poměry, které v Číně jsou,“ řekla.
Smysl má bojkot čínských olympijských her jak podle Lomové, tak podle bývalého skokana na lyžích a současného poslance Davida Jandy (ODS). Podle něj by ale měl sport také zůstat nepolitický a sportovci samotní by do sporu neměli být zatahováni. „Sportovci nemůžou za to, který z kandidátů nominaci na pořádání olympiády vyhrál,“ poznamenal.
Na pořadatele nadcházejících Her kandidovalo původně šest zemí, nakonec ale zbyl jen Peking a kazašské Almaty. Čínské hlavní město nakonec vyhrálo po bouřlivé diskuzi o jeden hlas. Podle Jandy se v posledních letech ukázalo, že pořadatelská země musí být ekonomicky silná. „Kdysi chtěla kandidovat také Praha, ale byla by to ekonomická sebevražda,“ poznamenal.
Debata se vedla také před konáním letních Her v Číně v roce 2008. Tehdy převládl názor, že právě olympiáda přiblíží Čínu otevřené a demokratické společnosti. „Ale ukázal se pravý opak,“ objasnila Lomová. Utužování poměrů jako záminku k zajištění bezpečnosti očekává Lomová i nadcházející rok. „Nejde jen o menšiny, ale o všechny lidi v Číně, kteří žijí v podmínkách pro nás těžko představitelných a přijatelných,“ popsala.
Bojkot olympiády podle Lomové vedení Číny velmi vadí, i když tak nemusí vždy vystupovat. „Pokud bude na tribuně při zahajování olympijských her Si Ťin-pching jako kůl v plotě, tak mu to radost neudělá,“ uzavřela.
