Zanícený bojovník za sociální stát a kritik elit. Mladé Američany uhranul Bernie Sanders

Nahrávám video
Bernie Sanders: kritik elit a bojovník za sociální stát
Zdroj: ČT24

Favoritem demokratických primárek se pomalu, ale jistě stává muž, který sám sebe označuje za „demokratického socialistu“. Osmasedmdesátiletý Bernie Sanders je proslulým kritikem vládnoucích elit. Sliby univerzálního zdravotního pojištění, zdanění velkých korporací a odpuštění studentských půjček uchvátil hlavně mladé Američany ze severu a větších měst.

Sanders se ucházel o nominaci již v roce 2016, demokraté ale nakonec vyslali do boje o Bílý dům bývalou první dámu Hillary Clintonovou.

Před pěti měsíci Sanders prodělal slabý infarkt, který ho měl podle očekávání diskvalifikovat z letošních stranických primárek. Boj nevzdal a jeho podpora od té doby roste. Spojeným státům slibuje zásadní změny. „Američané jsou znechucení a unavení vládou, která je založena na chamtivosti, korupci a lži,“ zdůraznil uchazeč o prezidentskou nominaci.

Sandersovi se daří přitahovat davy posluchačů. Chystá kupříkladu zvýšení minimální hodinové mzdy na 15 dolarů (349 korun) či zrušení školného na státních univerzitách. Podporuje také práva rasových, sexuálních a dalších menšin. „Mluví o věcech, které patří k těm nejdůležitějším v životech Američanů, jako je dostupná zdravotní péče,“ podotkl jeden z jeho podporovatelů Henry McGavin.

Židovské kořeny a skromné dětství v USA

Sandersův otec se do USA dostal jako židovský imigrant z Polska. Zbylí členové rodiny se stali oběťmi holocaustu. Sanders vyrůstal v poměrně skromných podmínkách nevelkého bytu v Brooklynu – už tehdy podle svých slov získal silný cit pro sociální témata a problémy.

Při studiích na chicagské univerzitě se začal aktivně zapojovat do občanského a protiválečného hnutí. Při pochodu na Washington v roce 1963 spolu se statisíci účastníky naslouchal Martinu Lutheru Kingovi při slavném projevu, kde černošský aktivista volal po rasové rovnoprávnosti.

Do aktivní politiky vstoupil na začátku 70. let jako uchazeč o místo senátora za stát Vermont. Navzdory prvotním neúspěchům zůstal svému domovskému státu věrný – a vyplatilo se. V Kongresu ho prakticky nepřetržitě zastupuje od roku 1991. Byl navíc prvním senátorem od 50. let, který byl zvolen jako nezávislý.

Od příchodu do Senátu dlouhodobě kritizoval politické elity za jejich úzké napojení na bohaté sponzory. Do povědomí se zapsal jeho projev trvající osm a půl hodiny, při kterém se v roce 2010 snažil zablokovat schválení daňové reformy tehdejšího prezidenta Bushe. Nová legislativa podle něj zvýhodňovala bohaté a zhoršila federální výběr daní.

Pro konzervativní jih je Sanders nepřijatelný

Sanders se prohlašuje za demokratického socialistu. Vyznává rovnost jako základní politický princip a odmítá násilnou revoluci. Je obdivovatelem skandinávského modelu sociálního státu. Na americkém venkově, zejména pak na jihu USA, však slovo socialista – byť demokratický – dál platí spíš za nadávku.

Sanders tam proto mnoho příznivců mezi demokraty nemá. „Mám za to, že není spřízněn s hodnotami mnoha obyvatel Jižní Karolíny. Ti nevěří v drastické změny a nepřejí si, aby vláda měla víc pravomocí,“ upozornil dlouholetý starosta jihokarolínského Beaufortu Billy Keyserling s tím, že na jihu USA jsou konzervativní i mnozí voliči demokratů.

Keyserling považuje Sanderse za levicového Donalda Trumpa. Senátorovy názory jsou podle starosty příliš extrémní, což část demokratů odradí. Nevěří proto, že by v přímém souboji mohl nad úřadujícím prezidentem vyhrát. Sám Sanders si uvědomuje, že mu tyto úvahy odrazují voliče a snaží se na obavy reagovat s vervou. „Pojďme porazit Trumpa a změnit tuto zemi,“ apeluje na voliče.

Kritika Netanjahua a Putina

Ostatní uchazeči o stranickou nominaci veřejnosti připomínají, že Sanders před lety bral peníze na kampaň od zbrojařů a pochvalně mluvil o levicových režimech nepřátelských vůči USA. Senátor ale tvrdí, že v tomto ohledu už dávno změnil názor. V otázce krize ve Venezuele však na rozdíl od Trumpa nepodpořil opozičního lídra Juana Guaidóa.

Pokud jde o zahraniční politiku, vermontský senátor už dříve hovořil o nutnosti pomoci válečným uprchlíkům ze Sýrie. Na rozdíl od současné administrativy chce rychleji reagovat na změny klimatu.

Odmítal vojenské operace USA ve Vietnamu nebo v Iráku. V současnosti kritizuje angažmá Saúdské Arábie ve válce v Jemenu a v minulosti volal po ukončení americké podpory tomuto konzervativnímu království. V případě vítězství by také zvažoval, zda nevrátit ambasádu v Izraeli z Jeruzaléma zpět do Tel Avivu.

„Jsem hrdý na to, že jsem Žid. V Izraeli jsem několik měsíců žil. Ale myslím, že bohužel nyní Izraeli v podobě Bibiho (Benjamina) Netanjahua vládne zpátečnický rasista. Naše zahraniční politika by měla chránit nezávislost a bezpečnost Izraele, ale nelze nebrat v potaz utrpení palestinského národa. Naše politika musí oslovit Palestince i Američany. To je možné tím, že sblížíte blízkovýchodní národy,“ zdůraznil nedávno Sanders v debatě.

Zastává také tvrdší postoj vůči Moskvě než současný šéf Bílého domu. „Na rozdíl od Donalda Trumpa nepovažuji Vladimira Putina za dobrého přítele. Je to autokratický lump, který se pokouší zničit demokracii a rozdrtit opozici v Rusku. Řekněme si to jasně, Rusové chtějí podkopat americkou demokracii tím, že nás rozdělí, a já se na rozdíl od nynějšího prezidenta stavím rozhodně proti jejich snahám a proti jakékoli jiné zahraniční moci, která chce zasahovat do našich voleb,“ citovala AP z prohlášení Sanderse.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 55 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...