Zanícený bojovník za sociální stát a kritik elit. Mladé Američany uhranul Bernie Sanders

Nahrávám video

Favoritem demokratických primárek se pomalu, ale jistě stává muž, který sám sebe označuje za „demokratického socialistu“. Osmasedmdesátiletý Bernie Sanders je proslulým kritikem vládnoucích elit. Sliby univerzálního zdravotního pojištění, zdanění velkých korporací a odpuštění studentských půjček uchvátil hlavně mladé Američany ze severu a větších měst.

Sanders se ucházel o nominaci již v roce 2016, demokraté ale nakonec vyslali do boje o Bílý dům bývalou první dámu Hillary Clintonovou.

Před pěti měsíci Sanders prodělal slabý infarkt, který ho měl podle očekávání diskvalifikovat z letošních stranických primárek. Boj nevzdal a jeho podpora od té doby roste. Spojeným státům slibuje zásadní změny. „Američané jsou znechucení a unavení vládou, která je založena na chamtivosti, korupci a lži,“ zdůraznil uchazeč o prezidentskou nominaci.

Sandersovi se daří přitahovat davy posluchačů. Chystá kupříkladu zvýšení minimální hodinové mzdy na 15 dolarů (349 korun) či zrušení školného na státních univerzitách. Podporuje také práva rasových, sexuálních a dalších menšin. „Mluví o věcech, které patří k těm nejdůležitějším v životech Američanů, jako je dostupná zdravotní péče,“ podotkl jeden z jeho podporovatelů Henry McGavin.

Židovské kořeny a skromné dětství v USA

Sandersův otec se do USA dostal jako židovský imigrant z Polska. Zbylí členové rodiny se stali oběťmi holocaustu. Sanders vyrůstal v poměrně skromných podmínkách nevelkého bytu v Brooklynu – už tehdy podle svých slov získal silný cit pro sociální témata a problémy.

Při studiích na chicagské univerzitě se začal aktivně zapojovat do občanského a protiválečného hnutí. Při pochodu na Washington v roce 1963 spolu se statisíci účastníky naslouchal Martinu Lutheru Kingovi při slavném projevu, kde černošský aktivista volal po rasové rovnoprávnosti.

Do aktivní politiky vstoupil na začátku 70. let jako uchazeč o místo senátora za stát Vermont. Navzdory prvotním neúspěchům zůstal svému domovskému státu věrný – a vyplatilo se. V Kongresu ho prakticky nepřetržitě zastupuje od roku 1991. Byl navíc prvním senátorem od 50. let, který byl zvolen jako nezávislý.

Od příchodu do Senátu dlouhodobě kritizoval politické elity za jejich úzké napojení na bohaté sponzory. Do povědomí se zapsal jeho projev trvající osm a půl hodiny, při kterém se v roce 2010 snažil zablokovat schválení daňové reformy tehdejšího prezidenta Bushe. Nová legislativa podle něj zvýhodňovala bohaté a zhoršila federální výběr daní.

Pro konzervativní jih je Sanders nepřijatelný

Sanders se prohlašuje za demokratického socialistu. Vyznává rovnost jako základní politický princip a odmítá násilnou revoluci. Je obdivovatelem skandinávského modelu sociálního státu. Na americkém venkově, zejména pak na jihu USA, však slovo socialista – byť demokratický – dál platí spíš za nadávku.

Sanders tam proto mnoho příznivců mezi demokraty nemá. „Mám za to, že není spřízněn s hodnotami mnoha obyvatel Jižní Karolíny. Ti nevěří v drastické změny a nepřejí si, aby vláda měla víc pravomocí,“ upozornil dlouholetý starosta jihokarolínského Beaufortu Billy Keyserling s tím, že na jihu USA jsou konzervativní i mnozí voliči demokratů.

Keyserling považuje Sanderse za levicového Donalda Trumpa. Senátorovy názory jsou podle starosty příliš extrémní, což část demokratů odradí. Nevěří proto, že by v přímém souboji mohl nad úřadujícím prezidentem vyhrát. Sám Sanders si uvědomuje, že mu tyto úvahy odrazují voliče a snaží se na obavy reagovat s vervou. „Pojďme porazit Trumpa a změnit tuto zemi,“ apeluje na voliče.

Kritika Netanjahua a Putina

Ostatní uchazeči o stranickou nominaci veřejnosti připomínají, že Sanders před lety bral peníze na kampaň od zbrojařů a pochvalně mluvil o levicových režimech nepřátelských vůči USA. Senátor ale tvrdí, že v tomto ohledu už dávno změnil názor. V otázce krize ve Venezuele však na rozdíl od Trumpa nepodpořil opozičního lídra Juana Guaidóa.

Pokud jde o zahraniční politiku, vermontský senátor už dříve hovořil o nutnosti pomoci válečným uprchlíkům ze Sýrie. Na rozdíl od současné administrativy chce rychleji reagovat na změny klimatu.

Odmítal vojenské operace USA ve Vietnamu nebo v Iráku. V současnosti kritizuje angažmá Saúdské Arábie ve válce v Jemenu a v minulosti volal po ukončení americké podpory tomuto konzervativnímu království. V případě vítězství by také zvažoval, zda nevrátit ambasádu v Izraeli z Jeruzaléma zpět do Tel Avivu.

„Jsem hrdý na to, že jsem Žid. V Izraeli jsem několik měsíců žil. Ale myslím, že bohužel nyní Izraeli v podobě Bibiho (Benjamina) Netanjahua vládne zpátečnický rasista. Naše zahraniční politika by měla chránit nezávislost a bezpečnost Izraele, ale nelze nebrat v potaz utrpení palestinského národa. Naše politika musí oslovit Palestince i Američany. To je možné tím, že sblížíte blízkovýchodní národy,“ zdůraznil nedávno Sanders v debatě.

Zastává také tvrdší postoj vůči Moskvě než současný šéf Bílého domu. „Na rozdíl od Donalda Trumpa nepovažuji Vladimira Putina za dobrého přítele. Je to autokratický lump, který se pokouší zničit demokracii a rozdrtit opozici v Rusku. Řekněme si to jasně, Rusové chtějí podkopat americkou demokracii tím, že nás rozdělí, a já se na rozdíl od nynějšího prezidenta stavím rozhodně proti jejich snahám a proti jakékoli jiné zahraniční moci, která chce zasahovat do našich voleb,“ citovala AP z prohlášení Sanderse.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...