Zákon o polské justici je v rozporu s unijním právem, rozhodl soud EU

Nahrávám video
Události ČT: Podle EU je nový zákon pokusem o napadení nezávislosti justice
Zdroj: ČT24

Podle Soudního dvora Evropské unie je snížení věkové hranice pro odchod do důchodu soudců polského nejvyššího soudu v rozporu s unijním právem. Zákon prosadila současná polská vláda s cílem zefektivnit tamní justici. Podle opozice byla ale jeho skutečným záměrem personální čistka více než dvou desítek soudců. EU se tak přiklonila k názoru svého generálního advokáta, který nové nařízení označil za diskriminační.

Podle zákona z roku 2017 byl věk odchodu do penze u soudců obecných soudů, státních zástupců a soudců nejvyššího soudu snížen na 60 let v případě žen a 65 let pro muže. Dříve tito justiční činitelé odcházeli do důchodu v 70 letech. Norma obsahovala i další opatření posilující pravomoci výkonné moci nad mocí soudní.

Varšavu kvůli tomu zažalovala Evropská komise. Podle generálního advokáta EU Evgenije Tančeva šlo o diskriminaci pohlaví a změny porušily i „zásadu neodvolatelnosti soudců“, jejíž dodržování je nutné pro řádnou ochranu těchto představitelů justice. To potvrdila nejvyšší soudní instance EU i ve svém pondělním rozsudku.

„Snížení věku odchodu do penze u soudců nejvyššího soudu napadá princip jejich neodvolatelnosti, který je od nezávislosti justice neoddělitelný,“ citoval stanovisko Soudního dvora EU polský deník Gazeta Wyborcza

Soud dále uvedl, že zaručení nestrannosti soudců vyžaduje, aby dotyčný soud vykonával své funkce zcela autonomně a aby byl chráněn před vnějšími tlaky a zásahy, které by mohly narušovat rozhodování jeho členů. V tomto ohledu podle Soudního dvora EU procesní podmínky a postupy zakotvené v nových předpisech takové požadavky nesplňují.

„Toto je důležité rozhodnutí týkající se podpory nezávislosti justice v Polsku i jinde,“ uvedla v reakci na verdikt unijního soudu Evropská komise. „Rozsudek rovněž objasňuje, že ačkoli organizace justice v členských státech spadá do národní kompetence, musejí členské státy při výkonu této pravomoci plnit své povinnosti vyplývající z práva EU.“

Za porušení verdiktu mohou Polsku hrozit sankce

Rozhodnutí evropského soudu může mít pro Polsko vážné důsledky. Pokud totiž Evropská komise dojde k názoru, že členský stát verdiktu nevyhověl, může podat novou žalobu s návrhem na uložení peněžitých sankcí.

Kritici z řad polské opozice dále tvrdí, že vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), která zvítězila ve volbách před čtyřmi lety, zákon navrhla s úmyslem dosáhnout personální čistky. Novými regulemi by totiž odstranila více než dvě desítky soudců z celkového počtu 73 a podle opozice je plánovala nahradit lidmi poplatnými vládní linii. Ty vybírá Zemská soudcovská rada, což je orgán, který po volbách také ovládla strana PiS.

Soudci v čele s předsedkyní polského nejvyššího soudu Malgorzatou Gersdorfovou tento krok vnímali jako útok na nezávislost justice. Gersdorfová, jež by podle zákona rovněž měla jít do penze, si vynutila své pokračování ve funkci ústavou. Podle ní její mandát předsedkyně vyprší až koncem dubna 2020.

Zástupci PiS tvrdili, že norma souvisí s potřebou zefektivnit práci justičního orgánu a zbavit se „postkomunismu“. Předseda vlády Mateusz Morawiecki pak řekl, že někteří členové polského nejvyššího soudu působili v polské justici už za komunistické vlády, kdy mnozí jeho přátelé byli ve vězení.

Premiér obhajoval právo své země budovat justiční systém „na základě vlastních tradic“. Žaloba Evropské komise se pak zakládala na argumentaci, že jelikož polští soudci rozhodují mimo jiné na základě evropského práva, jsou zároveň soudci EU.

Kvůli stížnosti polský parlament schválil novelu, která určitá problematická ustanovení, zejména pokud jde o důchodový věk, zrušila či upravila. Nicméně z pohledu Bruselu na výhrady i tak nereagovala dostatečně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinské drony znovu zasáhly Usť-Lugu. Rusové zabíjeli v Kramatorsku

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Nejméně tři lidé zemřeli a dalších sedm utrpělo zranění při ruském bombardování východoukrajinského Kramatorsku, uvedly tamní úřady. Deset zraněných pak hlásí v Mykolajivské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 21 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 55 mminutami

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 9 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 14 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...