Zájem o rozloučení s královnou je příliš velký, úřady dočasně nepouští do fronty další čekající

Přístup do fronty, v níž lidé čekají, aby se v budově parlamentu v centru Londýna mohli poklonit rakvi se zemřelou britskou královnou Alžbětou II., byl nejméně na šest hodin pozastaven. Oznámila to dopoledne britská vláda, podle níž není možné frontu dále prodlužovat.

On-line přenos

Smrt Alžběty II.

  • 21:50

    Oficiální britské loučení s královnou Alžbětou II. končí a spolu s ním i tento přenos. Děkujeme za pozornost.

  • 20:43

    Státní smutek bude ve Spojeném království na žádost nového krále Karla III. pokračovat do 26. září.

  • 20:30

    Během soukromého obřadu v rodinné hrobce se s královnou bez přítomnosti médií loučí členové královské rodiny. Jde o poslední část pohřebního dne a závěrečné rozloučení s panovnicí. Alžběta II. spočine po boku svého manžela prince Philipa, vévody z Edinburghu, který zemřel loni v dubnu.

Zástup se táhl v délce téměř osmi kilometrů od Westminsterského sálu britského parlamentu po pravém břehu Temže za most Tower Bridge až k parku Southwark, kde již není kapacita pro další čekající. „Nesnažte se do fronty připojit, dokud nebude oznámeno její znovuotevření,“ napsalo dopoledne ministerstvo kultury.

Doba čekání ve frontě se v tom okamžiku odhadovala na 14 hodin. Veřejnost má až do pondělního časného rána možnost osobně se rozloučit s panovnicí, která zemřela před týdnem ve svém skotském sídle Balmoral. Britské úřady očekávají, že zesnulé se přijde poklonit na 750 tisíc lidí, uvádí agentura Reuters. Pohřeb bude v pondělí 19. září ve Westminsterském opatství.

Král Karel III. se v pátek s manželkou Camillou vydal do Walesu, kde se v Llandaffské katedrále zúčastnil bohoslužby. Poté se pozdravil v ulicích s davy příznivců a zamířil do velšského národního shromáždění, které králi vyjádří soustrast po úmrtí Alžběty II. Na Cardiffském hradě se král setká s velšským premiérem Markem Drakefordem.

Návštěvou Walesu končí Karel III. cestu po Spojeném království v roli nového krále. Wales má pro něj zvláštní význam, protože pět desetiletí, do nástupu na trůn minulý týden, nynější král nosil titul princ z Walesu, připomíná agentura Reuters.

V 19:30 místního času (20:30 SELČ) se nový král společně se svými sourozenci, princeznou Annou, princem Andrewem a princem Edwardem, zúčastní čtvrthodinové vigilie u rakve své matky.

V sobotu večer pak obdobně mlčky postojí u rakve zemřelé královny jejích osm vnoučat, včetně princů Williama a Harryho.

Vůbec prvním truchlícím z řad veřejnosti, kdo spatřil královninu rakev ve Westminsterském sále, byla podle BBC Vanessa Nanthakumaranová. Na nábřeží Temže strávila více než 50 hodin. Uvedla, že jí tato zkušenost mimo jiné pomohla vypořádat se se smrtí manžela, který zemřel v únoru. Když stanula u rakve Alžběty II., v duchu se podle svých slov pomodlila a poděkovala královně za „skvělou službu“.

Annette Nearyová se byla poklonit královnině rakvi již v katedrále v Edinburghu a poté se ve čtvrtek ráno vydala se svými dětmi z Worcestershiru do Londýna. Ve frontě před parlamentem strávili osm hodin, Nearyová ale ujistila, že to rozhodně stálo za to. Posteskla si jen, že u rakve Alžběty II. není moc času se zastavit. Chápe ale, že to není možné vzhledem k obrovskému množství lidí, kteří chtějí královně vzdát hold.

Julia O'Mahonyová uvedla, že se do fronty postavila ve čtvrtek večer. První hodiny byly podle ní plné očekávání, v průběhu noci bylo ale čekání chvílemi náročné. „Byla docela zima, zvlášť u řeky,“ řekla O'Mahonyová časně ráno zpravodajskému serveru BBC News. Východ slunce byl ale podle ní krásný. „Občas mi připadalo, jako bych absolvovala náboženskou pouť,“ dodala.

Bezpečnostní operace

Pondělní pohřeb Alžběty II. bude pro londýnskou policii největší bezpečnostní operací v historii. Na tiskové konferenci to uvedl zástupce komisaře metropolitní policie Stuart Cundy. Očekává se, že se do Londýna přijedou rozloučit s královnou až stovky tisíc lidí a státního pohřbu panovnice, která minulý týden zemřela po sedmi desítkách let na trůně, se zúčastní prezidenti, premiéři a panovníci z celého světa.

Londýnská policie nasadí do ulic britské metropole dosud největší počet strážníků a pro hlavy států a vlád spustí svou zatím největší ochrannou operaci. Bezpečnost musí zajistit mimo jiné americkému prezidentu Joeovi Bidenovi, francouzskému prezidentu Emmanuelovi Macronovi nebo japonskému císaři Naruhitovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 24 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...