Na virus zika lidé poprvé narazili v pralese Zika poblíž ugandského města Entebbe v roce 1947, kdy ho izolovali z krve makaků. Uganda se nachází na hranici několika přírodních území, díky čemuž má velice rozmanitou přírodu. Laboratoř na výzkum různých virů funguje v pralese Zika už od třicátých let.
Když se řekne „zika“, vybaví se lidem většinou snímky dětí s deformovanými hlavami, hrozba epidemie a varování Světové zdravotnické organizace. Jenže na počátku bylo Zika neškodným slovem - názvem nevelkého pralesa, který leží blízko silnice do hlavního města Ugandy Kampaly. Kdysi od civilizace velice vzdálené místo je dnes obklopeno lidskými obydlími i několika většími městy.
Prales Zika je centrem výzkumníků zabývajících se nemocemi přenášenými hmyzem už od třicátých let. V Ugandě se setkávají keňské a tanzanské savany s deštnými pralesy Konga a právě v pralese nedaleko Viktoriina jezera vznikla unikátní různorodá příroda.
Vědci pod vedením skotského entomologa Alexandra Haddowa si v polovině čtyřicátých let uvědomili, že různí komáři žijí v různých výškách, a v pralese Zika proto postavili unikátní výzkumnou věž, která umožňuje sledovat různorodé druhy hmyzu.
Právě tam při výzkumech zaměřených na žlutou zimnici v dubnu 1947 Alexander Haddow a jeho kolega George Dick poprvé identifikovali virus zika u makaka, který se nacházel na výzkumné věži. Když objevili v krvi zvířete neznámý virus, pojmenovali ho po místě nálezu.
Virus nejprve napadal pouze opice a ani v dalších desetiletích, kdy už se objevily první případy onemocnění u člověka, nebyl vnímán jako nebezpečný. Příznaky totiž byly jen mírné. „Nikdy mu nebyla přikládána důležitost. Nikdo se přece nebude snažit vyvinout vakcínu proti viru s tak mírným průběhem onemocnění,“ řekl Julius Lutwama, vedoucí výzkumník Ugandského institutu pro výzkum virů, který dnes řídí výzkum v pralese Zika.
V minulosti také nebylo snadné odlišit příznaky viru zika od jiných podobných onemocnění, a není tak ani jisté, jak dlouho virus skutečně existuje. Mnoho obyvatel Afriky a Asie si zřejmě vybudovalo imunitu.
To se ale výrazně změnilo v roce 2007, kdy se virus rozsáhle rozšířil v Mikronésii. Právě v té době podle vědců zmutoval a oproti původní podobě nalezené v Ugandě se stal mnohem agresivnějším. Poté se šířil po pacifických ostrovech, až se v roce 2015 dostal do Brazílie a Jižní Ameriky.
Šíření viru zika svědčí vyšší teploty
Čím vyšší teploty, tím snadněji komárů druhu Aedes aegypti virus přenášejí. Ve hře by mohl být i klimatický jev El Niňo, domnívají se američtí vědci. Klíčovou roli sehrály kromě počasí také ekonomické podmínky, cestování, používání klimatizace nebo snadnější „cestování“ komárů.
Když rostou teploty, komár Aedes aegypti rychleji přenáší vir zika, horečku dengue a další nemoci, potvrzuje entomolog Bill Reisen z Kalifornské univerzity v Davisu. „Při vyšších teplotách máte více komárů, kteří se častěji živí a je u nich větší šance, že chytí infekci. A pak se vir rychleji množí, protože je tepleji a komáři mohou být přenašeči v ranějších fázích svého života,“ řekl Reisen.
Místa, která jsou dnes ohnisky šíření viru zika, byla v poslední době zároveň místy s mimořádně vysokými teplotami a suchy. Komáři obecně nežijí dlouho, v průměru přibližně deset až 12 dní. Tak dlouho přitom viru trvá, než se usídlí v těle komára a stane se schopným nákazy. Často ale hmyz uhyne dříve, než se stačí stát přenašečem nemoci. Teplejší vzduch umožňuje viru rychleji uzrát ve studenokrevném komárovi, takže je větší šance, že hmyz se stane i během krátkého komářího života nakažlivým. Při vyšších teplotách jsou navíc komáři hladovější.
- Virus zika je přenášen komáry druhu Aedes aegypti, kteří jsou také přenašeči horečky dengue. WHO navíc varuje, že se virus možná přenáší i pohlavním stykem. „Zika byl zjištěn v lidském spermatu a existuje případ možného přenosu viru z člověka na člověka při sexu. Je ale potřeba ještě více důkazů, aby se potvrdilo, že sexuální styk je také způsob přenášení ziky,“ uvedla organizace v prohlášení.
- Jeho příznaky jsou obvykle spíše mírné, může se projevovat vysokými teplotami, vyrážkou, bolestí hlavy i kloubů, které trvají asi sedm dní.
- Virus ale způsobuje rovněž to, že se nakaženým matkám rodí děti s výrazně menší hlavou, což je způsobeno nedostatečně vyvinutým mozkem.
- Nemoc se rychle šíří od května 2015. Dosud nejvíce případů viru, přes jeden milion, ohlásila Brazílie. WHO oznámila, že by se virus mohl z Latinské Ameriky rozšířit do Afriky a do Asie. Kvůli viru platí celosvětový stav nouze, který WHO naposledy vyhlásila v roce 2014 kvůli ebole.
