„Za změnu amerického příběhu.“ Time vyhlásil osobností roku Bidena a Harrisovou

Nahrávám video

Prestižní časopis Time zveřejnil osobnost (respektive osobnosti) roku 2020. Redakce amerického periodika vybrala dvojici: nastupující prezidentský tandem Joea Bidena a Kamalu Harrisovou. Poprvé v historii tak magazín vedle americké hlavy státu, byť nastupující, vybral i jeho viceprezidenta. Editor Time Edward Felsenthal k výběru uvedl, že oba prokázali, že „síla empatie je větší než zuřivost rozdělení.“

Editor slavného magazínu Felsenthal v prohlášení ještě vyzdvihl, že Biden s Harrisovou „sdílí vizi uzdravení truchlícího světa.“ Odkazoval tak na boj s koronavirem a sliby nastupujícího amerického prezidenta, který avizoval, že po nástupu do křesla v Oválné pracovně okamžitě začne řešit pandemii.

„Vítěze“ ankety oznámil americký rockový zpěvák Bruce Springsteen. „Time vybírá osobnost roku už téměř sto let. V roce 2020 je osobností roku zvolený prezident Joe Biden a zvolená viceprezidentka Kamala Harrisová,“ oznámil.

„Biden měl vizi a nastavil tón. Rozpoznal ale také to, co jako osmasedmdesátiletý běloch nikdy nemohl nabídnout: generační výměnu, novou perspektivu a ztělesnění americké rozmanitosti. K tomu potřeboval Kamalu Harrisovou: kalifornskou senátorku, bývalou okresní a generální prokurátorku, mimomanželské dítě imigrantů, jejíž charisma a tvrdé výslechy představitelů Trumpovy administrativy elektrifikovaly miliony demokratů. Viceprezident nikdy předtím nebyla žena,“ vysvětluje redakce výběr nikoliv samotného Bidena, ale rovnou prezidentského tandemu.

Time připomíná také výrok Harrisové: „Budu první, ale nebudu poslední.“ Budoucí viceprezidentka tak vytváří cenné dědictví, novou cestu a otevře nejedny dveře. Magazín také poukazal na to, že se Harrisová pokouší „bojovat za změny“ ne zvenčí, ale zevnitř systému.

Porazit Minotaura je věc jedna. Druhá věc je najít cestu z labyrintu.
Redakce časopisu Time
k roli Joea Bidena a Kamaly Harrisové

Pochopit, že máme problém

Někdejší americký prezident George Bush mladší, který byl vyhlášen osobností roku Time hned dvakrát, kdysi řekl: „Jedna věc je pochopit, že máme problém, a druhá věc je, co s ním uděláme.“ Time v podobném duchu zmiňuje to, že Bidena s Harrisovou čeká ještě další výzva –⁠ s léčbou srdce Ameriky i bojem s pandemií.

I další američtí prezidenti v minulosti získali titul osobnosti roku. Tím prvním byl Franklin D. Roosevelt. V novodobé historii pak například Jimmy Carter, Ronald Reagan nebo Bill Clinton. Naposled Donald Trump, před ním dvakrát Barack Obama.

Trump byl v užším výběru i letos. Kromě něj redakce Time přemýšlela ještě nad hnutím za rasovou spravedlnost, které se zrodilo po květnové smrti amerického černocha George Floyda, a doktorem Anthonym Faucim se zdravotníky, kteří bojují v první linii s covidem-19.

Barack Obama osobností roku časopisu Time
Zdroj: Time Magazine/AP Photo

Time vybírá osobnost roku téměř sto let

Time vybírá osobnosti od roku 1927 a oceňuje lidi, kteří měli pozitivní či negativní vliv na největší události roku. V minulosti se osobností roku časopisu Time stali například i nacistický diktátor Adolf Hitler (v roce 1938, tedy ještě předtím, než rozpoutal světovou válku) a sovětský diktátor Josif Stalin, ten dokonce dvakrát –⁠ v letech 1939 a 1942.

Vůbec první osobností byl vyhlášen Charles Lindbergh, který jako první přeletěl přes Atlantický oceán. Redakce v dlouholeté historii ankety vybrala například i „americké ženy“, „nositele míru“ nebo „planetu Zemi“. 

Loni Time za nejvýraznější osobnost roku vybral švédskou ekologickou aktivistku Gretu Thunbergovou. Bylo jí tehdy 16 let a byla nejmladším člověkem, jemuž se zatím tohoto ocenění dostalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 26 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...