Za genocidu Rohingů má nést odpovědnost armáda. OSN vyzývá k potrestání myanmarských velitelů

Vrchní velitel myanmarské armády a dalších pět generálů by mělo být stíháno za genocidu spáchanou na muslimském etniku Rohingů. Uvedli to v pondělí vyšetřovatelé OSN, kteří obvinili myanmarské vojáky z masového vraždění a znásilňování menšinových Rohingů.

Míra, brutalita a systematičnost znásilnění a násilí ukazuje, že se jedná o válečnou taktiku a část promyšlené strategie k zastrašování, terorizování nebo trestání civilistů.
Radhika Coomaraswamy
členka nezávislé mezinárodní mise k Myanmaru

Myanmarský kabinet vedený nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij podle vyšetřovatelů OSN nevyužil svého postavení, aby zločinům zabránil a aby ochránil civilní obyvatelstvo, čímž přispěl k páchání těchto zvěrstev.

Nahrávám video

Vláda sice měla jen malé možnosti, jak kontrolovat armádu, a podle zprávy „nic nenasvědčuje tomu, že se úřady přímo podílely na plánování či realizaci bezpečnostních opatření“. Přesto neudělala vláda dost: nepostavila se stupňující se verbální agresi vůči Rohingům, která se pak přeměnila ve skutečné násilí. Úřady také ničily dokumenty svědčící o násilnostech a celkově „přispěly ke spáchání zločinů“, citovala zprávu OSN dál agentura Reuters.

Loni v srpnu vládní jednotky brutálně zasáhly proti Rohingům v Arakanském státě. Myanmarská armáda tak reagovala na útok Rohingů na policejní stanice a vojenské základny. Reakce armády ale byla podle OSN příliš tvrdá a „značně nepřiměřená skutečným bezpečnostním rizikům“. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Vinu nesou nejvyšší vojenští velitelé. Zpráva jich jmenovala šest. „Nejvyšší generálové Myanmaru, včetně vrchního velitele Min Aun Hlaina, musejí být vyšetřováni a stíháni za genocidu v Arakanském státě na severu země, jakož i za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny v Arakanském, Kačjinském a Šanském státě,“ uvedli u příležitosti zveřejnění své zprávy vyšetřovatelé OSN. Armáda zatím obvinění nekomentovala.

Zpráva OSN rovněž vyzvala k potrestání těchto šesti vysokých představitelů armády před Mezinárodním trestním soudem v Haagu nebo před zvláštním mezinárodním tribunálem.

Organizace by podle autorů zprávy měla také zavést sankce proti těm, kteří za masakry nesou odpovědnost. Rada bezpečnosti OSN by rovněž podle zprávy uvalit na Myanmar zbrojní embargo.

Nahrávám video

Vyšetřovací mise OSN byla vytvořena loni a od té doby její členové vyslechli v Bangladéši i v dalších zemích 875 obětí a svědků násilností páchaných na Rohinzích a analyzovali satelitní snímky z Arakanského státu, dokumenty, videa a fotografie. Na území Myanmaru se ale komise nedostala.

Su Ťij Rohingy neochránila

Myanmarská vláda dlouhodobě odmítá většinu obvinění ze zvěrstev, která byla vznesena uprchlíky vůči bezpečnostním složkám. Ke kritice obsažené ve dvacetistránkové zprávě OSN se zatím vláda nevyjádřila, přestože dokument OSN kritizuje i její nejviditelnější představitelku Su Ťij.

Vůdkyně Su Ťij nevyužila svého postavení de facto v čele vlády ani své morální autority, aby se postavila proti událostem v Arakanském státě či aby jim zabránila. Svým jednáním tak civilní úřady k páchání zvěrstev přispěly.
Zpráva OSN o situaci v Myanmaru

Myanmaru vládne Su Ťijina Národní liga pro demokracii. Ústava přetrvávající z dob junty nicméně brání někdejší disidentce stát se prezidentkou. Díky ústavě si ale v Myanmaru udržuje silný vliv na politické dění také armáda, která má předem zaručených 25 procent parlamentních míst a jejíž vrchní velitel jmenuje ministry vnitra, obrany a bezpečnosti hranic.

„Očekávání, že by spravedlnost vzešla z jakéhokoli lokálního myanmarského procesu, je prostě naivní. Není zde pro to vůle, ani schopnosti,“ shrnul pozici myanmarské vlády vůči situaci Rohingů člen vyšetřovací komise Christopher Sidoti.

Facebook smaže některé účty představitelů myanmarské armády

Krátce po zveřejnění zprávy OSN oznámila společnost Facebook, že zruší účty představitelům myanmarské armády na sociálních sítích Facebook a Instagram. Chce jim tak zabránit v šíření nenávisti a dezinformací. O účet tak přijde i náčelník generálního štábu Min Aun Hlain, kterého z genocidy proti Rohingům viní citovaná zpráva OSN.

„Celkem odstraníme 18 facebookových účtů, jeden instagramový a 52 facebookových stránek, které sleduje 12 milionů lidí,“ uvedla společnost na svém blogu. 

Důvodem odstranění účtů a stránek ze sociální sítě je podle Facebooku skutečnost, že řada mezinárodních odborníků prokázala, že „mnoho z těchto jedinců a organizací se dopustilo vážného porušení lidských práv v zemi či takové porušení umožnilo“. „Chceme jim zabránit, aby používali naše služby k dalšímu podněcování etnického a náboženského napětí,“ dodala společnost.

Myanmarské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. Poté, co rohingští povstalci loni v srpnu podnikli zmiňovaný útok na policejní stanoviště, zahájila proti nim armáda tažení. Od té doby z Myanmaru do sousedního Bangladéše uprchlo asi sedm set tisíc Rohingů, kteří za hranicemi nyní žijí v uprchlických táborech. Tisíce dalších ale při zásahu myanmarské armády zemřely.

Myanmarská armáda zabila naše muže, znásilnila naše ženy, děti nemohly chodit do školy, všechny domy byly spáleny. Uplynulo 365 dní a stále jsme se nedočkali spravedlnosti.
Shekuga Bibi
příslušnice Rohingů

O masakrech informovali reportéři agentury Reuters Ťjo Sou U a Wa Lone a jejich práce vedla k potrestání sedmi vojáků, kteří se na jednom z masakrů podíleli. Myanmarské úřady ovšem souběžně oba reportéry v prosinci zadržely, verdikt nad nimi vynese soud v září. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...