Z ukrajinských přístavů bude opět možné vyvážet obilí. Cestu otevírá dohoda z Istanbulu

Zástupci Ukrajiny a Ruska se v Istanbulu podepsali pod dohodu zprostředkovanou OSN a Tureckem. Dokument umožní vývoz obilí z ukrajinských přístavů. Generální tajemník OSN Antonio Guterres uvedl, že dohoda umožní vývoz významného objemu obilí z ukrajinských přístavů. Miliony lidí nebudou čelit hladu, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Dlouhou dobu dojednávané řešení otevírá cestu k vývozu obilí ve významném objemu ze tří klíčových ukrajinských přístavů Oděsa, Čornomorsk a Južne do rozvojových zemí, řekl Gutteres. Páteční krok označil za „maják naděje“.

V ukrajinských přístavech Rusko zablokovalo 20 až 25 milionů tun obilí. Jeho dodávky jsou přitom klíčové pro řadu zemí Blízkého východu a Afriky.

Pohled do sálu, kde se podepsala dohoda
Zdroj: AP (ČTK)/Khalil Hamra

Pro obě znepřátelené strany byl nakonec přijatelným řešením podpis dvou zrcadlových, ale oddělených dokumentů. Jeden podepsal za Kyjev tamní ministr dopravy Oleksandr Kubrakov, druhý za ruskou stranu ministr obrany Sergej Šojgu. Za Turecko v obou případech připojil svůj podpis ministr obrany Hulusi Akar.

Při ceremonii v Istanbulu s účastí prezidenta Erdogana a Gutterese, vysílané v přímém přenosu, si Šojgu a Akar po podpisu potřásli pravicí. Jak upozornila agentura Reuters, zástupci Ruska a Ukrajiny si při podpisové ceremonii v Istanbulu k jednomu stolu nesedli.

Nahrávám video

Podrobnosti dohody

Dohoda podle listu Ukrajinska pravda počítá s tím, že plnou kontrolu nad přístavy Oděsa, Čornomorsk a Južne si zachová ukrajinská strana. V přístavech nemají být jiné lodě než ty určené pro přepravu zemědělských výrobků a potravin. Dokument podle deníku nepočítá s oslabením sankcí proti Rusku ani s tím, že by ukrajinské lodě měla provázet ruská plavidla.

Dohled nad plněním dohody má zajišťovat společné koordinační středisko v Istanbulu, ve kterém bude zastoupena Ukrajina, Rusko, Turecko i OSN. Toto středisko vytvoří inspekční týmy. Jejich prověrkám budou v přístavech stanovených Tureckem podléhat všechny lodě plnící dohodu. Žádné vojenské lodě, letadla nebo drony se nebudou smět přiblížit k námořnímu humanitárnímu koridoru blíže, než stanoví OSN. Dohoda bude platit 120 dnů, pokud jedna ze stran neoznámí, že ji chce ukončit. 

Dohoda nepočítá s odminováním ukrajinských přístavů, ani s vojenským doprovodem lodí převážejících obilí, uvedla na svém ruskojazyčném webu BBC. Jiné zdroje však uvádějí, že Ukrajinci své přístavy odminují, byť tím budou riskovat v případě ruského útoku. 

Ruská média odhadují, že bezpečné koridory umožňující pravidelnou plavbu mohou vzniknout do dvou týdnů. Inspekce mají kontrolovat, zda lodě, plující do ukrajinských přístavů, nepřevážejí zbraně a munici. Ruský ministr Šojgu podle agentur přislíbil, že Rusko dodrží své závazky a nevyužije příležitosti k napadení přístavů.

„Společné inspekce (v tureckých přístavech) ochrání naše přístavy před 'trojskými koňmi',“ uvedl ukrajinský ministr Kubrakov a zdůraznil, že Ukrajina si zachovává plnou kontrolu nad svými přístavy a přilehlými vodami v severozápadní části Černého moře.

Příležitost pro Egypt

Ukrajinská strana už před podpisem zdůraznila, že nepodepisuje žádné ujednání s Ruskem, ale že podepisuje dohodu s Tureckem a OSN. Zrcadlově pak Rusko podepisuje smlouvu s Tureckem a OSN, uvedli Ukrajinci. 

Fungující dohoda bude skvělou zprávou například pro Egypt, který byl podle společnosti S&P Global v roce 2021 se 3,62 milionu tun největším dovozcem ukrajinského obilí.

Ceny nesubvencovaných (nedotovaných) potravin v zemi od začátku ruské invaze vzrostly o 50 procent. Pšeničný chléb v Egyptě denně konzumuje 70 milionů lidí, píše BBC. Egyptské úřady již zvažovaly, že by do pšeničné mouky přimíchávaly brambory, obávají se ale dopadu na chuť.

Američané budou Rusko kontrolovat

Americké ministerstvo zahraničí v pátek dohodu o vývozu ukrajinského obilí, kterou zprostředkovala OSN, uvítalo, ale uvedlo, že se soustředí na to, aby Rusko dodržovalo svou část dohody. Mluvčí ministerstva zahraničí Ned Price to prohlásil na pravidelném setkání s novináři, informovala agentura Reuters.

„Do této situace jsme se vůbec neměli dostat,“ řekl Price. „Ze strany Ruska šlo o záměrné rozhodnutí udělat z potravin zbraň. To, co jsme slyšeli během několika posledních hodin, je vítaný vývoj, ale to, na čem bude skutečně záležet, je realizace této dohody,“ doplnil mluvčí americké diplomacie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 46 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 48 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...