Z redakce až do premiérského křesla. Kdo je zarputilý bojovník za brexit Boris Johnson?

Nahrávám video

Ačkoli ho dříve média někdy titulovala „klaunem“, Boris Johnson se chce do historie zapsat jinak. Do Downing Street přišel s jasnou misí: splnit to, co jeho předchůdkyně nedokázala, vyvést Británii z Evropské unie. A to i za cenu tvrdého brexitu. Někdejší londýnský starosta a ministr zahraničí v parlamentu sice hned zpočátku narazil. Slibu, že Britové odejdou do 31. října, chce ale dostát. A jak říkají jeho spolupracovníci, i za cenu případné rezignace.

Boris Johnson, celým jménem Alexander Boris de Pfeffel Johnson, se narodil 19. června 1964 v New Yorku v bohaté a vážené rodině. Sám říká, že v jeho žilách koluje kromě anglické také francouzská, turecká a německá krev. Jeho otec byl poslancem za konzervativce a pracoval v Evropské komisi či Světové bance. Vzdělání získal Johnson, o kterém média píší často jen jako o „Borisovi“, již v Británii. Vystudoval prestižní soukromé školy Eton a Oxford. 

Svou profesní dráhu zahájil jako novinář a hned při svém prvním angažmá v The Times se dopustil prohřešku, když si zcela vymyslel citaci pro svůj článek. Následně už ale úspěšně působil v deníku Daily Telegraph a postupně se vypracoval až na šéfredaktora konzervativního magazínu The Spectator.

Jako novinář získal několik ocenění a proslul kontroverzními komentáři, euroskeptickými postoji a například podporou války v Iráku. V roce 2001 byl zvolen do parlamentu, ale jeho politická kariéra nepokračovala úplně hladce. V roce 2004 se stal poprvé členem stínového kabinetu, o místo však přišel kvůli tomu, že tajil románek s kolegyní ze Spectatoru.

Brexit a 350 milionů liber

Do stínové vlády se vrátil v prosinci 2005, toho času už ji vedl David Cameron, vydržel v ní dva roky. V květnu 2008 Johnson úspěšně kandidoval na londýnského starostu a metropoli řídil až do roku 2016. V čele hlavního města dohlížel i na letní olympijské hry, které Londýn hostil v roce 2012.

O třetí mandát se už ale rozhodl neusilovat. Zaměřil se raději na práci v parlamentu a své další funkce ve straně. 

V kampani k referendu o vystoupení Británie z Evropské unie patřil „klaun“ Johnson, jak politika často ostrovní média titulují, k nejhlasitějším a nejviditelnějším tvářím zastánců odchodu. Neblaze proslul zejména spojením s červeným autobusem, který objížděl britská města a hlásal, že brexitem Británie ušetří 350 milionů liber týdně, které by lépe využila Národní zdravotní služba (NHS). Částka ale byla vymyšlená, jak se ukázalo záhy po vyhlášení výsledků referenda.

Nahrávám video

Kvůli nepravdivým výrokům Johnson dokonce stanul před soudem. Ten ale letos v červnu žalobu zamítl a nepřipustil stíhání konzervativního politika.

Mezi favority na post šéfa toryů patřil Johnson právě už v roce 2016, kdy po referendu rezignoval David Cameron. Tehdy ale bývalý starosta překvapil a o premiérské křeslo se neucházel. Ve volbě uspěla Theresa Mayová a Johnson zasedl v jejím kabinetu na postu ministra zahraničí. Kvůli neshodám ohledně podoby brexitu z vlády ale před rokem odešel. Od července vede boj o brexit už z premiérského křesla.

Britská vláda desítky let rozporovala tu či onu evropskou direktivu, ať už kvůli její drakoničnosti nebo nedomyšlenosti. Nyní jsme ve směšné pozici, kdy přijímáme přesně takové evropské právo, protože je to nutné pro zdraví naší ekonomiky, ale kdy nemáme žádnou možnost ovlivnit, jak takové zákony vznikají. V tom smyslu skutečně míříme k postavení kolonie.
z Johnsonova rezignačního dopisu na funkci ministra zahraničí

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 29 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 32 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...